TerraBeat – zemětřesení a sopky

Kanárské ostrovy: El Hierro a La Palma

Podmořská erupce 2011 a láva v obcích 2021

Kanárské ostrovy

Kanárské ostrovy jsou sopečné souostroví v Atlantském oceánu u pobřeží severozápadní Afriky. Leží na pomalu se pohybující oceánské desce, daleko od hranic desek, a přesto jsou stále činné.

Od roku 1585 jsou písemně doloženy erupce na La Palmě, Tenerife a Lanzarote. V roce 2011 vybuchla sopka pod mořem u El Hierra, v roce 2021 na La Palmě. Prezentace ukazuje, jak se obě erupce ohlásily zemětřeseními, co se dělo pod povrchem a co znamenaly pro lidi na ostrovech.

Družicový snímek je z prosince 2011: u El Hierra (vlevo dole) je v moři vidět skvrna nad podmořskou sopkou.

Zdroje: [1] [2] [3]

Proč tu jsou sopky

Původ souostroví není jednoznačně vysvětlen. Nejčastěji se spojuje s horkou skvrnou, tedy místem, kde z hloubi pláště stoupá teplejší hornina a částečně se taví. Jiné výklady hledají příčinu ve zlomech litosféry nebo v pohoří Atlas na africké pevnině.

Pro horkou skvrnu svědčí stáří ostrovů. Nejstarší jsou na východě: Fuerteventura a Lanzarote vznikly asi před 20 miliony let. Nejmladší jsou La Palma a El Hierro na západě, nad hladinou jen asi 1 až 2 miliony let staré. Tam je dnes sopečná činnost nejživější, podobně jako na Havaji.

Na Tenerife stojí Teide, nejvyšší hora Španělska. Nejdelší historická erupce Kanár trvala na Lanzarote v letech 1730 až 1736.

Zdroje: [1] [2] [4] [5] [6]

Zemětřesení na Kanárech od roku 2000

Scéna ukazuje zemětřesení od M 2,5 z let 2000 až 2026, hloubky jsou převýšené. Většina souostroví je klidná. Vystupují dvě místa: El Hierro na jihozápadě s otřesy z let 2011 až 2014 a La Palma na severozápadě s rojem z roku 2021.

Na časové ose pod scénou tvoří obě události výrazné vrcholy. Trojúhelníky na ose označují začátky erupcí.

El Hierro 2011: ostrov se probouzí

19. července 2011 zachytily seismické stanice na El Hierru začátek roje drobných zemětřesení. První týdny ležela ohniska na severu u pobřeží El Golfo, potom se v hloubce 10 až 15 km posouvala pod celým ostrovem k jihu.

Do 8. října přístroje lokalizovaly 10 000 zemětřesení a povrch ostrova se vyklenul téměř o 6 cm. Přibylo úniků oxidu uhličitého a v některých studnách se ohřála voda. Silnější otřesy uvolňovaly kamení ze skalních stěn: 27. září úřady uzavřely tunel Los Roquillos a evakuovaly asi 54 lidí, kteří bydleli pod stěnou El Golfo.

Zdroje: [7]

Roj se stěhuje na jih

Zemětřesení od července 2011 do března 2012, hloubky jsou převýšené 3×. Přehrávání ukazuje, jak se ohniska posouvala ze severu ostrova na jih až pod moře.

8. října přišel nejsilnější otřes roje, M 4,3 v hloubce asi 12 km. O dva dny později začala erupce, trojúhelník na časové ose. Karta Řezy ukazuje ohniska z boku.

Zdroje: [7]

Erupce pod mořem

10. října 2011 kolem 4:15 světového času zaznamenaly seismometry sopečný třes. Necelé 2 km od jižního pobřeží, u rybářské vesnice La Restinga, začala podmořská erupce v hloubce kolem 300 m.

Na hladině se objevila zelenavá skvrna se sirným zápachem. Na přelomu října a listopadu pokrývala až 1 200 km² a obklopila téměř celý ostrov. Voda u sopky se okyselila a v hloubce kolem 100 m v ní téměř nezbyl kyslík. Na hladině plavaly mrtvé ryby z hloubek 500 až 1 000 m, které zahubila náhlá změna tlaku.

Zdroje: [7] [8]

Kameny, které plavou

Od 15. října se na hladině objevovaly kouřící kameny. Uvnitř byly bělavé a tak lehké, že plavaly; v některých vědci naměřili 400 °C. Nový typ horniny dostal jméno restingolit.

Asi 600 obyvatel La Restingy muselo dvakrát opustit domy: 11. října, kdy úřady vyhlásily nejvyšší, červený stupeň výstrahy, a znovu 5. listopadu, když k hladině stoupaly velké bubliny plynu. Rybářské lodě musely z vody, protože kyselá voda je poškozovala, a turisté z ostrova odjížděli.

Erupce skončila 5. března 2012. Sopka, od roku 2016 pojmenovaná Tagoro, vyrostla do 88 m pod hladinou. Ryby v mořské rezervaci u La Restingy se podle studie z roku 2026 ani osm let po erupci zcela nevrátily do původního stavu.

Zdroje: [7] [8] [9]

La Palma 2021: rychlé probuzení

Pod hřebenem Cumbre Vieja na jihu La Palmy se od roku 2017 občas objevovaly slabé roje v hloubce 20 až 35 km. 11. září 2021 začal nový roj, tentokrát asi 10 km hluboko. Zesiloval a ohniska stoupala k povrchu.

Za osm dní přístroje zachytily 1 292 zemětřesení. 19. září v 15:10 místního času se na západním svahu hřebene otevřela puklina a začala erupce.

Zdroje: [3] [10]

Roj pod La Palmou

Zemětřesení od září do prosince 2021, hloubky jsou převýšené 3×. Nejdřív přichází roj před erupcí, po jejím začátku pokračují otřesy po celou dobu erupce.

Ohniska netvoří jeden shluk. Z boku, na kartě Řezy, se rozpadají do dvou hladin s mezerou mezi nimi; podrobněji na dalším slajdu.

Dvě patra zemětřesení

Řezy ukazují ohniska z boku. Během erupce se zemětřesení soustředila do dvou hloubek: asi 10 až 14 km a asi 33 až 39 km. V mezeře mezi nimi, asi 15 až 27 km hluboko, bylo podle rozborů krystalů z lávy před erupcí uloženo magma.

Nejsilnější otřes podle Instituto Geográfico Nacional, M 5,1, přišel 19. listopadu z hloubky 36 km; jiné agentury mu přiřadily nižší magnitudu, proto ve scéně nemusí vypadat jako největší. Celkem během krize přístroje lokalizovaly 9 090 zemětřesení.

Zdroje: [3] [10] [11]

85 dní erupce

Erupce trvala 85 dní a 8 hodin, nejdéle ze všech známých erupcí na La Palmě. Z pukliny chrlilo šest kráterů lávové fontány a popel; nový kužel vyrostl asi 200 m nad původní terén. Sloupec popela sahal obvykle do 3,5 km nad mořem, nejvýš do 8,5 km.

Lávové proudy pokryly asi 1 200 ha, místy byly mocné až 70 m. Na pobřeží vytvořily dvě lávové delty, které nad hladinou zabírají 48 ha. Sopka vypustila asi 2 miliony tun oxidu siřičitého.

Snímek z družice Sentinel-2 ukazuje 30. září proud lávy od kráteru až do moře.

Zdroje: [3] [10]

Láva v obcích

Láva tekla po svahu přes obydlenou část ostrova. Domovy muselo opustit přes 7 000 lidí. Láva zničila nebo poškodila asi 1 700 budov, z toho 1 345 obydlí; satelitní odhady uvádějí až 3 000 budov.

Láva pohřbila velkou část obce Todoque, kde 26. září strhla zvonici kostela, a pronikla do obce La Laguna. Zničila asi 92 km silnic. Produkce banánů, hlavní plodiny ostrova, klesla asi o polovinu.

Fotografie z března 2022 ukazuje ztuhlou lávu u zdi budovy v La Laguně.

Zdroje: [12] [13] [14] [15] [16] [17]

Popel a plyn

Popel padal na střechy, ulice i pole. Úřady doporučovaly nosit venku respirátory FFP2 a čistit střechy, na kterých ležela vrstva několika centimetrů. Popel uzavíral i letiště na Kanárech.

Nejdéle trvající následek je neviditelný. V přímořských obcích Puerto Naos a La Bombilla uniká z půdy oxid uhličitý v nebezpečném množství. Obyvatelé se tam nemohli vrátit ani tři roky po erupci; k 18. březnu 2026 mělo povolený přístup 1 121 domů v Puerto Naos a návrat stále nebyl úplný.

Zdroje: [3] [13] [18] [19]

Co zůstalo

Škody vláda Kanárských ostrovů odhadla téměř na miliardu eur. Španělský stát na obnovu ostrova přispěl do dubna 2026 víc než 1,1 miliardy eur. Obce Todoque a La Laguna se znovu staví.

Lávou nikdo nezahynul, ohrožená místa byla předem vyklizena. Jeden muž zemřel v listopadu 2021 v uzavřené zóně v Las Manchas, kam směl vstoupit kvůli úklidu popela; podle soudního lékaře se otrávil sopečnými plyny. Na snímku z ledna 2025 stojí domy, které láva obtekla, uprostřed černého lávového pole.

Zdroje: [11] [14] [16] [20] [21]

Mýtus o obří vlně

V roce 2001 vyšla studie, podle níž by se při budoucí erupci mohl zřítit západní svah Cumbre Vieja do moře a vlna by přes Atlantik dorazila k Americe vysoká v nejhorší variantě 10 až 25 m. Odtud pochází představa „megatsunami“.

Podle pozdějších studií většina odborníků považuje tak velkou vlnu za málo pravděpodobnou; i v krajním případě vycházejí nižší vlny než nejčernější odhady a nejvíc by sesuv zasáhl samotné Kanáry. Dávný sesuv Icod na Tenerife navíc podle svých usazenin proběhl po částech, s odstupem nejméně několika dní, a takový sesuv vyvolá mnohem slabší vlnu než zřícení svahu najednou.

Skutečným nebezpečím pro obyvatele ostrovů jsou při erupci láva, popel a plyny.

Zdroje: [22] [23] [24]

Shrnutí

Kanárské sopky nejsou na okraji desky; nejmladší a nejživější ostrovy jsou na západě souostroví. Obě poslední erupce se předem ohlásily: na El Hierru tři měsíce trvajícím rojem a vyklenutím ostrova, na La Palmě osm dní silnějícím rojem, který stoupal k povrchu.

Proto mohla být La Restinga i obce na La Palmě včas vyklizeny. Sopky na Kanárech sleduje Instituto Geográfico Nacional. O stupni výstrahy a evakuacích rozhodují krizové orgány Kanárských ostrovů podle plánu PEVOLCA, na doporučení vědeckého výboru.

Kužel nové sopky na La Palmě dostal jméno Tajogaite. Aktuální činnost sopek ukazuje stránka Sopky a průduchy.

Zdroje: [1] [4] [7] [10]

Zdroje

  1. Hotspot volcanism close to a passive continental margin: the Canary Islands, Carracedo a kol., Geological Magazine (1998)
  2. Historické erupce Kanárských ostrovů (geologický průvodce NP Teide), IGME
  3. Informe del Comité Científico del PEVOLCA, 25 de diciembre de 2021, PEVOLCA, Gobierno de Canarias (2021)
  4. El vulcanismo en Canarias, Science Media Centre España (2022)
  5. Seismotektonika El Hierra, IGN
  6. Seismotektonika La Palmy, IGN
  7. Crónica de una erupción submarina. La crisis sismo-volcánica de El Hierro 2011-2012, López Moreno, IGN (2013)
  8. The submarine volcano eruption at the island of El Hierro: physical-chemical perturbation and biological response, Fraile-Nuez a kol., Scientific Reports (2012)
  9. Obnova rybích společenstev v mořské rezervaci La Restinga po erupci, Hernández a kol., PLOS ONE (2026)
  10. Magmatic plumbing and dynamic evolution of the 2021 La Palma eruption, del Fresno a kol., Nature Communications (2023)
  11. Deep magma storage during the 2021 La Palma eruption, Dayton a kol., Science Advances (2023)
  12. Erupce Cumbre Vieja 2021 z družicových dat, Plank a kol., Scientific Reports (2023)
  13. Dopady tefry erupce na La Palmě 2021, Biass a kol., Bulletin of Volcanology (2024)
  14. Radiografía de La Palma un año después de la catástrofe, Onda Vasca (2022)
  15. La nueva colada de lava del volcán de La Palma derrumba el campanario de la iglesia de Todoque, El Independiente (2021)
  16. 21.500 personas afectadas por el volcán ya han recibido ayudas de las administraciones, RTVC (2022)
  17. Dopady erupce 2021 na pěstování banánů na La Palmě, PLOS ONE (2025)
  18. Nebezpečný únik CO₂ z půdy v Puerto Naos a La Bombilla po erupci Tajogaite, iScience (2024)
  19. El PEINPAL avanza en la recuperación de Puerto Naos, RTVC (2026)
  20. Tisková zpráva o obnově La Palmy (23. 4. 2026), Ministerio de Política Territorial (2026)
  21. Soud uzavřel případ jediné oběti erupce na La Palmě, elDiario.es / Canarias Ahora (2023)
  22. Cumbre Vieja Volcano – Potential collapse and tsunami at La Palma, Canary Islands, Ward a Day, Geophysical Research Letters (2001)
  23. Oceanic propagation of a potential tsunami from the La Palma Island, Løvholt a kol., Journal of Geophysical Research (2008)
  24. Sesuvy na západních Kanárech proběhly po částech, Hunt a kol., Geochemistry, Geophysics, Geosystems (2011)