Area JX

hydrotermální průduchy, Indian, CIR

Kde

Indian, CIR

Prostředí

mid-ocean ridge

Činnost

active, inferred

Hloubka

3 500 m

Objeven

1986 plume only (camera tow did not confirm)

Poloha

-22,967°, 69,183°

Area JX je úsek Středoindického hřbetu na 23° jižní šířky, asi 3 500 m pod hladinou Indického oceánu, nedaleko trojného bodu Rodrigues. Vědci tu v 80. letech zachytili ve vodě a v horninách stopy horkých pramenů, samotné prameny ale kamera na dně nenašla. ^{[1, 2]}

Objev

Oblast zkoumala loď RV Sonne při plavbách v letech 1983 a 1986 v projektu GEMINO, jehož cílem bylo najít v Indickém oceánu místa s horkými prameny (hydrotermálními průduchy). Vědci nejdřív měřili tepelný tok ze dna, odebírali jádra usazenin a vzorky vody, a podle výsledků pak podrobně prozkoumali dva úseky hřbetu: oblast EX/FX kolem 21,5° j. š. a oblast JX na 23° j. š. ^[2]

V oblasti JX našli usazeniny ovlivněné horkými prameny a čediče pozměněné horkou vodou. Ve vodě naměřili nejvýš 36,1 nanolitru metanu na litr a 10,7 nanomolu manganu na kilogram. Na východním svahu středního sopečného hřbítku zachytili vodu teplejší asi o 0,04 °C. ^[2]

Podle InterRidge byla tato místa zjištěna v roce 1986 jen ze stop ve vodě; vlečená kamera prameny na dně nepotvrdila. Databáze vede oblast JX odděleně od pole MESO, které leží kousek jižněji. ^[1]

Co o něm dnes víme

Stopy se soustředí na střední mladý sopečný hřbítek blízko místa, kde hřbet protíná transformní zlom (zlom, podél kterého se úseky hřbetu posouvají vedle sebe). ^{[2, 1]}

Autoři z roku 1988 data považují za doklad horkých pramenů. Ve srovnání se známým polem TAG ve Středoatlantském hřbetu ale podle nich jde o omezenější a nejspíš chladnější vývěry. ^[2]

Fakta

Zjištěno

1986, jen ze stop ve vodě (vlečená kamera prameny nepotvrdila)

Výzkum

loď RV Sonne, projekt GEMINO (1983, 1986)

Ohřátí vody

asi o 0,04 °C

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné plyny a minerály

středooceánský hřbet

podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě desky a vzniká nová oceánská kůra

trojný bod

místo, kde se stýkají tři litosférické desky; trojný bod Rodrigues spojuje tři hřbety Indického oceánu

transformní zlom

zlom, podél kterého se dva úseky středooceánského hřbetu posouvají vedle sebe

čedič

tmavá sopečná hornina, ze které je tvořena svrchní část oceánské kůry

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Area JX (poznámky citují Herzig & Plüger 1988), PANGAEA (2020)
2. Herzig, P.M., Plüger, W.L. (1988): Exploration for hydrothermal mineralization near the Rodriguez Triple Junction, Indian Ocean. Canadian Mineralogist 26, 721–736 (abstrakt v repozitáři GEOMAR OceanRep), Mineralogical Association of Canada / GEOMAR (1988)

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.