Ashadze-3

hydrotermální průduchy, N. Atlantic, N MAR

Kde: N. Atlantic, N MAR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: inactive
Hloubka: 4 200 m
Objeven: 2005 plume and dredge only
Poloha: 12,986°, -44,861°

Ashadze-3 je ložisko sirníků (rudných minerálů kovů se sírou) na Středoatlantském hřbetu kolem 13° severní šířky, asi 4 100–4 200 m pod hladinou. V roce 2005 ho ohlásili V. Beltenev a kolegové asi 1,8 km severně od pole Ashadze-1, při pozdějším hledání v roce 2007 ho ale vědci znovu nenašli a není jisté, zda tu horké prameny ještě vyvěrají. ^{[1, 2]}

Co to je

Místo patří k oblasti Ashadze na 12°58′ s. š., asi 30 km severně od zlomového pásma Marathon. Pole Ashadze leží na západní stěně riftového údolí – protáhlé propadliny, která se táhne po ose hřbetu tam, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky. ^{[2, 1]}

Tento úsek stěny údolí tvoří převážně horniny ze zemského pláště přeměněné vodou (serpentinizované), méně často gabro z hlubší části oceánské kůry. Průduchy v takových horninách se nazývají ultramafické. Sousední pole Ashadze-1 leží v hloubce asi 4 100 m a podle studie z roku 2012 je to nejhlubší známé činné pole na Středoatlantském hřbetu. ^[2]

Objev

Ložisko popsali V. Beltenev a kolegové v roce 2005 ve zpravodaji InterRidge News. Podle katalogu InterRidge ho našli jen nepřímo: měřením oblaku pozměněné vody nad dnem a vzorky vylovenými vlečným zařízením (dragou), nikoli přímým pozorováním pramenů. ^{[1, 2]}

V roce 2007 prozkoumala výprava SERPENTINE lodi Pourquoi pas? s dálkově řízeným robotem Victor 6000 dolní svahy stěny údolí. Ložisko Ashadze-3 při tom podle studie Ondréas a kol. (2012) znovu nalezeno nebylo. ^[2]

Co o něm dnes víme

Zda je místo činné, se odborníci neshodnou. Katalog InterRidge uvádí, že S. Petersen v roce 2016 považoval činnost za pravděpodobnou, kdežto G. Čerkašov v roce 2019 soudil, že místo činné není. Katalog ho vede jako nečinné. ^[1]

Při jednom ponoru robota v roce 2007 vědci v okolí, na stejné linii ve směru rozpínání dna jako Ashadze-1, našli v hloubce 4 530 m osamělý vyhaslý komín ze sirníků, hlavně ze sfaleritu (sirníku zinku). ^[2]

Fakta

Ohlášeno: 2005, Beltenev a kol. (jen oblak vody a vzorky z dragy)
Poloha: asi 1,8 km severně od pole Ashadze-1
Hledání 2007: robot Victor 6000 ložisko znovu nenašel

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny mnoha horkých průduchů
riftové údolí: propadlina podél osy středooceánského hřbetu, kde se desky od sebe vzdalují
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
zemský plášť: vrstva Země pod kůrou, tvořená hlavně horninou peridotitem
serpentinizace: přeměna plášťové horniny reakcí s vodou
gabro: tmavá hrubozrnná hornina, která vzniká pomalým utuhnutím magmatu hluboko pod povrchem
ultramafický průduch: průduch v horninách ze zemského pláště, chudých na křemík a bohatých na hořčík a železo
draga: kovový koš tažený lodí po dně, kterým se sbírají vzorky hornin
oblak (plume): mrak teplejší, zakalené nebo chemicky změněné vody, který stoupá od průduchů a roznáší se proudy
sfalerit: minerál, sirník zinku

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Ashadze-3, PANGAEA (2020)
Ondréas, H., Cannat, M., Fouquet, Y., Normand, A. (2012): Geological context and vents morphology of the ultramafic-hosted Ashadze hydrothermal areas (Mid-Atlantic Ridge 13°N). Geochemistry, Geophysics, Geosystems 13, Q0AG14, doi:10.1029/2012GC004433, Geochemistry, Geophysics, Geosystems (plný text v archivu Ifremer Archimer) (2012)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.