Ashadze-4

hydrotermální průduchy, N. Atlantic, N MAR

Kde: N. Atlantic, N MAR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: inactive
Hloubka: 4 530 m
Objeven: 2007 ROV VICTOR 6000 did not find hydrothermal activity
Poloha: 12,970°, -44,850°

Ashadze-4 je malé vyhaslé ložisko sirníků (rudných minerálů kovů se sírou) na dně riftového údolí Středoatlantského hřbetu kolem 13° severní šířky, v hloubce asi 4 530 m. Narazili na něj vědci v roce 2007 a horké prameny tu už nevyvěrají. Na rozdíl od sousedních polí Ashadze-1 a Ashadze-2 stojí na čedičích, ne na horninách ze zemského pláště. ^{[1, 2, 3]}

Co to je

Ložisko patří k rudnímu okrsku Ashadze na 12°58′ s. š. Ten byl objeven v roce 2003 podle zakalené vody u dna a hydrotermálních minerálů v usazeninách a v letech 2005 a 2007 ho znovu zkoumaly plavby ruské lodi Professor Logatchev. Okrsek tvoří nejméně tři ložiska sirníků, z nichž dvě (Ashadze-1 a Ashadze-2) jsou činná. ^[1]

Činná pole Ashadze-1 (asi 4 100 m) a Ashadze-2 (asi 3 300 m) leží nad sebou na západním svahu riftového údolí – protáhlé propadliny podél osy hřbetu, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky. Ashadze-4 leží níž, na samém dně vnitřní části údolí. Podle studie z roku 2012 leží na stejné linii ve směru rozpínání dna jako Ashadze-1. ^{[1, 2]}

Sousední pole Ashadze-1 a Ashadze-2 vznikla na gabru a serpentinizovaných horninách zemského pláště, které se na povrch dostaly podél velkých zlomů. Ashadze-4 je odlišné: stojí na čedičích, tedy na běžné sopečné hornině oceánského dna. ^{[1, 2]}

Objev

Ložisko našla v roce 2007 francouzsko-ruská výprava SERPENTINE na lodi Pourquoi pas? s dálkově řízeným robotem Victor 6000. Podle Čerkašova a kolegů (2010) na něj narazili při průzkumu vedeném od osy riftového údolí ke svahu. Katalog InterRidge poznamenává, že robot tu žádnou hydrotermální činnost nezjistil. ^{[1, 3]}

Studie Ondréas a kolegů (2012) popisuje z ponoru robota v roce 2007 v hloubce kolem 4 530 m silně zanesené dno a na něm jediný vyhaslý komín ze sirníků, vysoký asi 1 m. Vzorek z něj tvořil hlavně sfalerit (sirník zinku) s oxidem křemičitým a markazitem (sirníkem železa). Katalog InterRidge podle konferenčního příspěvku z roku 2007 uvádí, že ložisku vládnou sfalerit a pyrit. ^{[2, 3]}

Fakta

Objeveno: 2007, výprava SERPENTINE, robot Victor 6000
Podloží: čedič (sousední Ashadze-1 a 2: plášťové horniny a gabro)
Nalezený komín: jediný vyhaslý, asi 1 m vysoký, hlavně sfalerit

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny mnoha horkých průduchů
riftové údolí: propadlina podél osy středooceánského hřbetu, kde se desky od sebe vzdalují
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
zemský plášť: vrstva Země pod kůrou, tvořená hlavně horninou peridotitem
serpentinizace: přeměna plášťové horniny reakcí s vodou
gabro: tmavá hrubozrnná hornina, která vzniká pomalým utuhnutím magmatu hluboko pod povrchem
čedič: tmavá sopečná hornina, ze které je tvořena většina oceánského dna
sfalerit: minerál, sirník zinku
markazit a pyrit: dva minerály se stejným složením – sirník železa – lišící se uspořádáním krystalů

Zdroje

Cherkashov, G. a kol. (2010): Seafloor Massive Sulfides from the Northern Equatorial Mid-Atlantic Ridge: New Discoveries and Perspectives. Marine Georesources & Geotechnology 28: 222–239, doi:10.1080/1064119X.2010.483308, Marine Georesources & Geotechnology (autorská verze v archivu Ifremer Archimer) (2010)
Ondréas, H., Cannat, M., Fouquet, Y., Normand, A. (2012): Geological context and vents morphology of the ultramafic-hosted Ashadze hydrothermal areas (Mid-Atlantic Ridge 13°N). Geochemistry, Geophysics, Geosystems 13, Q0AG14, doi:10.1029/2012GC004433, Geochemistry, Geophysics, Geosystems (plný text v archivu Ifremer Archimer) (2012)
Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Ashadze-4, PANGAEA (2020)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.