Chile Rise, Segment N8

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Chile Rise

Kde: S. Pacific, Chile Rise
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 3 330 m
Objeven: 1998 plume only
Poloha: -38,717°, -91,567°

Chile Rise, Segment N8 je úsek severní části Chilského hřbetu v jihovýchodním Pacifiku, asi 3 330 m pod hladinou, ve volném moři mimo vody jednotlivých států. V roce 1998 tu přístroje připevněné k bagru na odběr hornin zachytily ve vodě teplotní a zákalové odchylky, které prozrazují horké prameny ze dna. Samotné průduchy zatím nikdo neviděl. ^[1]

Co to je

Chilský hřbet (Chile Rise) je středooceánský hřbet, podél něhož vzniká nová oceánská kůra. Rozšiřuje se středně rychle, každá jeho strana se vzdaluje asi o 33 mm za rok. Na jižním konci se hřbet noří pod Jižní Ameriku – je to jediné místo na Zemi, kde se dnes středooceánský hřbet zanořuje pod okraj kontinentu. ^[3]

Hřbet je rozdělen na úseky (segmenty), které vědci číslují. Segment N8 leží asi u 38,7° jižní šířky; sousední úsek N9A (u 39,05° j. š.) má v katalogu InterRidge vlastní záznam se stejným původem. Katalog vede místo jako „činné, odvozené“ – jen podle stop ve vodě. ^[1]

Objev

Severní část Chilského hřbetu zkoumala v roce 1998 výprava PANORAMA (4. etapa, Leg 04) na lodi Melville, kterou vedla Jill Karstenová. Mapovala dno mnohapaprskovým sonarem a studovala geofyziku a horniny hřbetu. ^{[2, 1]}

K bagrům, kterými se odebíraly horniny ze dna, byly připevněné malé samostatné přístroje MAPR. Ty cestou měřily teplotu vody a pomocí nefelometru její zákal. Nad tímto úsekem zaznamenaly odchylky obojího, typické pro vlečku z hydrotermálních průduchů. ^[1]

Předběžnou zprávu z výpravy otiskl v roce 1999 zpravodaj InterRidge News. Podle ní autoři odhadli výskyt vleček nad hřbetem mezi 37° a 43° jižní šířky na 13 až 76 %. ^[1]

Co o něm dnes víme

Většina středooceánských hřbetů, zvlášť na jižní polokouli, zůstává z hlediska průduchů neprozkoumaná. Novější výzkum Chilského hřbetu se soustředil na jeho nejjižnější úseky u trojného bodu, kde se hřbet zanořuje; výpravy v letech 2010 a 2012 tam našly stopy jediného zdroje horké vody. ^[3]

Novější průzkum přímo u segmentu N8, který by průduchy na dně potvrdil, dostupné zdroje neuvádějí. ^[1]

Fakta

Objev: 1998, jen vlečka ve vodě (výprava PANORAMA, loď Melville)
Zjištěné stopy: teplota a zákal vody (přístroje MAPR)
Vedoucí výpravy: Jill Karstenová

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
vlečka: oblak ohřáté vody s rozpuštěnými látkami a drobnými částicemi, který stoupá od průduchu a šíří se v okolní vodě; podle něj se průduchy hledají z lodi
středooceánský hřbet: podmořské pohoří, podél kterého se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a vzniká nová oceánská kůra
nefelometr: přístroj, který měří zákal vody podle toho, jak rozptyluje světlo; vlečky z průduchů nesou drobné částice minerálů
mnohapaprskový sonar: přístroj na lodi, který zvukem měří hloubku v širokém pásu pod lodí a tvoří mapu dna
trojný bod: místo, kde se stýkají tři litosférické desky

Zdroje

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.