Duanqiao

hydrotermální průduchy, Indian, SWIR

Kde: Indian, SWIR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 1 780 m
Objeven: 2008 video and TV-grab DY115-20 Leg 5; 2015 TV-grab DY125-34
Poloha: -37,658°, 50,467°

Duanqiao je pole horkých pramenů na Jihozápadním indickém hřbetu, asi 1 700–1 800 m pod hladinou, na jednom z nejmělčích úseků tohoto hřbetu. Podle datování jeho rud tu prameny s přestávkami tekly od doby asi před 84 000 lety; zda jsou činné i dnes, se zdroje neshodují. ^{[1, 3]}

Co to je

Pole leží na hřbítku uprostřed osy úseku 27 Jihozápadního indického hřbetu, mezi zlomy Indomed a Gallieni. Úsek je 85 km dlouhý a výškový rozdíl podél jeho osy je 1 895 m; nejmělčí místo osy je asi 1 650 m pod hladinou. ^{[2, 3]}

Podle záznamů z kamery tvoří pole dvě plochy se sulfidy (rudami usazenými z horké vody), velké asi 200 × 100 m a 300 × 200 m. Jiná práce uvádí rozměr pole asi 200 × 125 m. Dno tu tvoří hlavně čedič a usazeniny bohaté na kovy. ^{[1, 2]}

Objev

Pole objevily čínské výpravy Dayang. Podle InterRidge ho výprava DY115-20 při 5. etapě v roce 2008 natočila kamerou a odebrala vzorky drapákem s kamerou; další vzorky přinesla výprava DY125-34 v roce 2015. Článek z roku 2019 ale uvádí jako rok objevu 2007. ^{[1, 2]}

Co o něm dnes víme

Čínští vědci v roce 2017 určili stáří sulfidů z pole metodou uran-thorium. Podle jejich výsledků, citovaných v InterRidge, začaly prameny téct asi před 84 300 lety a utichly asi před 737 lety. Činnost přicházela ve čtyřech hlavních obdobích: před 84 300–68 900, 48 400–43 900, 34 800–25 300 a 17 300–700 lety. ^[1]

Zda je pole činné dnes, není jasné. InterRidge ho vede jako „činné, odvozené“, studie z roku 2020 ho označuje za nečinné. Měření zveřejněná v roce 2019 nad polem nenašla zakalenou vodu, ale zachytila pokles oxidačně-redukčního potenciálu, chemickou stopu látek z pramenů. ^{[1, 3, 2]}

Úsek 27 dostává neobvykle mnoho magmatu. Seismická měření pod ním našla asi 4–9 km pod dnem oblast se zpomalenými vlnami, kterou vědci vykládají jako magmatický krb, a kůra je tu silná asi 9,5 km. Studie z roku 2019 rozeznala na úseku 27 kromě Duanqiao ještě tři odvozená a pět podezřelých dalších polí. ^{[2, 3]}

Život

Z pole Duanqiao popsali zoologové v roce 2018 nový druh nohatky (mořského pavoukovce) Sericosura duanqiaoensis. Šlo o první nález rodu Sericosura v tomto poli. Podle autorů nález naznačuje, že živočichové průduchů v Atlantiku, Indickém a Jižním oceánu mohou být propojeni. ^[4]

Fakta

Stáří: činnost asi před 84 300 až 737 lety, ve čtyřech obdobích
Velikost: dvě plochy se sulfidy, asi 200 × 100 m a 300 × 200 m
Magmatický krb: asi 4–9 km pod dnem
Nový druh: nohatka Sericosura duanqiaoensis (2018)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné plyny a minerály
středooceánský hřbet: podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě desky a vzniká nová oceánská kůra
ultrapomalý hřbet: středooceánský hřbet, který se rozšiřuje o méně než asi 20 mm za rok
sulfidy: rudné minerály kovů (železa, mědi, zinku) se sírou, které se srážejí z horké vody pramenů
oxidačně-redukční potenciál: veličina, která vyjadřuje, jak silně voda okysličuje nebo naopak redukuje; když do ní přitečou redukované látky z pramenů, klesne
magmatický krb: oblast pod povrchem, kde je nahromaděné roztavené nebo částečně roztavené magma
datování uran-thorium: určení stáří minerálu podle toho, kolik v něm z uranu rozpadem vzniklo thoria; při vzniku minerálu thorium skoro chybí
nohatka: mořský živočich příbuzný pavoukovcům, s malým tělem a dlouhýma nohama

Zdroje

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.