EPR, 10 34'S

hydrotermální průduchy, S. Pacific, S EPR

Kde

S. Pacific, S EPR

Prostředí

mid-ocean ridge

Činnost

active, inferred

Hloubka

2 900 m

Objeven

1985/86 or 1989 TV grab (need to check references to confirm activity)

Poloha

-10,567°, -110,280°

Místo na Východopacifickém hřbetu v jižním Tichém oceánu, u 10°34′ jižní šířky, asi 2 900 m pod hladinou ve volném oceánu. Stopy hydrotermální činnosti tu podle německé disertace z roku 1993 zachytil drapák s kamerou v letech 1985/86 nebo 1989; katalog InterRidge sám upozorňuje, že činnost místa je potřeba ověřit. ^[1]

Co to je

Východopacifický hřbet je podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a vzniká nová oceánská kůra. Katalog InterRidge uvádí u tohoto místa rychlost rozpínání asi 140 mm za rok. ^[1]

Poloha i hloubka jsou podle katalogu jen přibližné, odečtené z mapy dna GEBCO. Katalog vede místo jako činné, ale jen odvozené; teplotu vody ani podobu průduchů neuvádí. ^[1]

Objev

Místo se dostalo do katalogu díky odběru drapákem s televizní kamerou (TV grab). Kdy přesně to bylo, katalog neví jistě: uvádí roky 1985/86 nebo 1989. ^[1]

Zdrojem je německá disertace G. Hollerové z Univerzity v Göttingenu (1993) o projevech hydrotermální činnosti na Východopacifickém hřbetu mezi 6° a 30° jižní šířky. Na podobné téma vyšla už v roce 1990 anglická práce Gerhild Hollerové, Vesny Marchigové a lodního vědeckého týmu o vývojových stadiích hydrotermální činnosti na tomto hřbetu; zda se týká přímo tohoto místa, nevíme. ^{[1, 2]}

Katalog InterRidge u záznamu výslovně poznamenává, že činnost místa je potřeba ověřit v původních pramenech, a vede ho jen jako odvozené. ^[1]

Fakta

Doklad

vzorky z drapáku s kamerou, 1985/86 nebo 1989

Původní pramen

disertace G. Holler, Göttingen 1993

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí

Východopacifický hřbet

podmořské pohoří ve východním Tichém oceánu, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nová oceánská kůra; patří k nejrychleji se rozpínajícím hřbetům

litosférická deska

velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám

GEBCO

celosvětová mapa hloubek oceánského dna, sestavená z měření lodí a družic

hydrotermální činnost

proudění vody ohřáté horkou horninou pod dnem, které vyvěrá v průduších a ukládá kolem nich minerály

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – EPR, 10 34'S, PANGAEA (2020)
2. Holler, G., Marchig, V. a lodní vědecký tým (1990): Hydrothermal Activity on the East Pacific Rise: Stages of Development. Geologisches Jahrbuch, Reihe B, Heft 75, Schweizerbart (záznam vydavatele, jen bibliografické údaje) (1990)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.