EPR, 16 43'S

hydrotermální průduchy, S. Pacific, S EPR

Kde: S. Pacific, S EPR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 2 600 m
Objeven: 1985/86 or 1989 TV grab (need to check references to confirm activity)
Poloha: -16,717°, -113,068°

Místo na Východopacifickém hřbetu u 16°43′ j. š., asi 2 600 m pod hladinou, v mezinárodních vodách jižního Tichého oceánu. Ze dna odsud vědci vylovili kusy sirníkových komínů, při měření v roce 1993 tu ale nad dnem žádný oblak ohřáté vody nezachytili – zda je místo dodnes činné, zůstává nejisté. ^{[1, 3]}

Co to je

Východopacifický hřbet je podmořské pohoří, na kterém se od sebe vzdalují litosférické desky a mezi nimi vzniká nové oceánské dno. Podle katalogu InterRidge se tu dno rozpíná asi o 146 mm za rok; úsek mezi 13°30′ a 18°40′ j. š. vědci označují za „superrychle se rozpínající“. ^{[1, 2]}

Katalog vede místo jako činné, ale jen „odvozené“, tedy bez přímého pozorování vývěru horké vody. Uvádí ho i pod jménem 16°40′ j. š. Údaje o teplotě vody ani o živočiších v katalogu nejsou. ^[1]

Objev

Místo našly výpravy, které ze dna nabíraly vzorky drapákem vybaveným televizní kamerou (anglicky TV grab). Katalog uvádí jako dobu objevu roky 1985/86 nebo 1989 a sám poznamenává, že činnost místa je ještě potřeba ověřit v literatuře. ^[1]

Vylovené kusy sirníkových komínů (komínů z minerálů, v nichž je kov vázaný se sírou) z 16°43′ j. š. popsal v roce 1997 tým vedený V. Marchigem spolu s komíny z místa 7°24′ j. š. Oblast zpracovala také německá disertační práce autora jménem Holler z roku 1993 (Univerzita v Göttingenu) o projevech hydrotermální činnosti na hřbetu mezi 6° a 30° j. š. ^{[3, 1]}

V roce 1993 proměřil japonsko-americký projekt Ridge Flux celý úsek hřbetu mezi 13°30′ a 18°40′ j. š. čidly, která loď táhla a přitom je střídavě spouštěla a vytahovala vodou. Oblaky ohřáté vody leží asi nad 60 % délky osy, u tohoto místa ale podle katalogu InterRidge žádný zachycen nebyl. ^{[2, 1]}

Fakta

Objev: 1985/86 nebo 1989, drapák s televizní kamerou
Nalezeno: kusy sirníkových komínů
Měření ve vodě 1993: oblak nezachycen

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny většiny průduchů
oblak (vlečka): mrak vody ohřáté a změněné průduchem, který stoupá nad dno a šíří se proudy do stran

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – EPR, 16 43'S, PANGAEA (2020)
Baker, E.T., Urabe, T. (1996): Extensive distribution of hydrothermal plumes along the superfast spreading East Pacific Rise, 13°30'–18°40'S. Journal of Geophysical Research 101(B4), 8685–8695, doi:10.1029/95JB03746, Journal of Geophysical Research (abstrakt v databázi EarthRef) (1996)
Marchig, V., Blum, N., Roonwal, G. (1997): Massive sulfide chimneys from the East Pacific Rise at 7°24'S and 16°43'S. Marine Georesources & Geotechnology 15(1), 49–66, Marine Georesources & Geotechnology (záznam Crossref; plný text nedostupný) (1997)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.