EPR, 17 47'S

hydrotermální průduchy, S. Pacific, S EPR

Kde: S. Pacific, S EPR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 2 600 m
Objeven: 1993 plume only
Poloha: -17,790°, -113,300°

Bod na Východopacifickém hřbetu asi 2 600 m pod hladinou jižního Pacifiku, kde se pod mořem nejspíš ukrývají horké prameny. Prozradila je jen vlečka – oblak ohřáté vody nad dnem –, kterou v roce 1993 zachytila měření z lodi; přímo na dně je zatím nikdo nespatřil. ^{[1, 2]}

Co to je

Východopacifický hřbet je podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nové oceánské dno. Na 17°47′ j. š. se dno podle katalogu InterRidge rozestupuje asi o 147 mm za rok; studie z roku 1995 uvádí pro celý úsek zhruba 150 mm za rok. Takovým hřbetům se říká superrychlé. ^{[1, 3]}

Místo leží v mezinárodních vodách, daleko od pevniny. Katalog InterRidge ho vede jako „činné, odvozené“, tedy doložené nepřímo, podle vody nad dnem. ^[1]

Objev

Na místo upozornil v roce 1993 japonsko-americký projekt Ridge Flux. Loď vlekla měřicí přístroje nad hřbetem a střídavě je spouštěla a vytahovala, takže zachytila, kde se ve vodě nad dnem drží vlečky – oblaka ohřáté a kalnější vody od průduchů. ^{[1, 2]}

Mezi 17°20′ a 18°40′ j. š. byly vlečky téměř všude. Autoři z toho usoudili, že pod nimi leží asi 150 km dlouhý, skoro souvislý pás průduchů. Katalog InterRidge proto vede toto místo jako činné, ale jen odvozené z vleček: samotné průduchy na dně zde podle katalogu (verze 3.4 z roku 2020) nikdo nespatřil. ^{[1, 2]}

Co o něm dnes víme

Průzkum z roku 1993 ukázal, že vlečky jsou nejhojnější tam, kde je hřbet „nafouknutý“ (v průřezu vyšší a širší) a kde se pod osou podle seismických měření nachází magmatický krb. Podle autorů tedy průduchy pohání hlavně přísun magmatu, samotná horká hornina k silnému proudění vody nestačí. ^{[2, 3]}

Vlečky pokrývaly asi 60 % délky hřbetu mezi 13°50′ a 18°40′ j. š. – téměř dvakrát víc, než bylo tehdy známo z jiných stejně dlouhých úseků hřbetů. Některé měly vysoký podíl těkavých látek (helia-3, metanu, sirovodíku) vůči kovům (manganu a železu), což prozrazuje místa, kde proudění vody nedávno narušila magmatická činnost. ^[3]

V prosinci 1993 se v okolí potopila francouzská ponorka Nautile. Při 23 ponorech ve čtyřech oblastech mezi 17°10′ a 18°45′ j. š. našla 69 hydrotermálních míst – od mihotavé teplé vody po černé kuřáky. Odebraná voda z průduchů měla teplotu 200 až 340 °C. Zda některý ponor vedl i sem, z abstraktu studie nevyplývá a katalog InterRidge to neuvádí. ^{[4, 1]}

Fakta

První doklad: 1993, vlečka nad dnem (projekt Ridge Flux)
Potvrzení u dna: zatím žádné (InterRidge 3.4, 2020)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
Východopacifický hřbet: podmořské pohoří ve východní části Tichého oceánu, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a z magmatu vzniká nové oceánské dno
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
vlečka: oblak vody nad průduchy, který je teplejší, kalnější nebo chemicky jiný než okolní moře; podle ní se průduchy hledají na dálku
nafouknutý hřbet: úsek osy hřbetu, který je v průřezu vyšší a širší než okolí; obvykle to znamená, že pod ním je víc magmatu
magmatický krb: prostor pod dnem nebo pod sopkou, kde se hromadí roztavená hornina (magma)
těkavé látky: látky, které snadno přecházejí do plynu, např. helium, metan nebo sirovodík; v průduchové vodě jich přibývá po čerstvé sopečné činnosti
černý kuřák: komín na mořském dně, z něhož proudí velmi horká voda zbarvená do černa drobnými částicemi sirníků

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – EPR, 17 47'S, PANGAEA (2020)
Baker, E.T., Urabe, T. (1996): Extensive distribution of hydrothermal plumes along the superfast spreading East Pacific Rise, 13°30′–18°40′S. Journal of Geophysical Research 101(B4), 8685–8695, Journal of Geophysical Research: Solid Earth (abstrakt přes Crossref) (1996)
Urabe, T. et al. (1995): The effect of magmatic activity on hydrothermal venting along the superfast-spreading East Pacific Rise. Science 269(5227), 1092–1095, Science (abstrakt přes Crossref) (1995)
Auzende, J.-M. et al. (1996): Recent tectonic, magmatic, and hydrothermal activity on the East Pacific Rise between 17°S and 19°S: Submersible observations. Journal of Geophysical Research 101(B8), 17995–18010, Journal of Geophysical Research: Solid Earth (abstrakt přes Crossref) (1996)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.