EPR, Manzanillo Spreading Segment

hydrotermální průduchy, N. Pacific, N EPR

Kde: N. Pacific, N EPR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 2 600 m
Objeven: 1997 plume only
Poloha: 18,250°, -106,300°

Místo na severní části Východopacifického hřbetu u 18° severní šířky, asi 2 600 m pod hladinou, v mořské oblasti, která podle katalogu InterRidge spadá pod Mexiko. Leží na úseku Manzanillo, který sousedí s transformním zlomem Rivera. Horké prameny tu prozradil jen oblak ve vodě zachycený v roce 1997. ^[1]

Co to je

Východopacifický hřbet je podmořské pohoří, na kterém se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nové oceánské dno. Hřbet je rozdělen na úseky, které od sebe oddělují transformní zlomy – zlomy, podél nichž se kusy dna posouvají vedle sebe. Úsek Manzanillo sousedí s transformním zlomem Rivera. ^{[1, 2]}

Podle katalogu InterRidge se dno na tomto úseku rozestupuje asi o 78 mm za rok. Katalog vede místo jako činné, ale jen odvozené z měření ve vodě; samotné průduchy na dně zatím nikdo neviděl. ^[1]

Objev

Oblak nad úsekem zaznamenali vědci v roce 1997 při průzkumu hřbetu mezi transformními zlomy Orozco a Rivera (15°20′–18°30′ s. š.). Čidla zákalu vody a teploty přitom zaznamenávala svislé profily vody nade dnem při 133 odběrech hornin – vrtnými jádry a vlečnou drágou. ^{[1, 2]}

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2001 porovnávala tři sousední úseky, které se rozpínají přibližně stejně rychle, ale mají velmi rozdílný přísun magmatu. Na rozdíl od předpovědí podle jiných tichomořských hřbetů byly oblaky nad „nafouklým“ úsekem u 16° s. š. slabší a řidší než nad užším, rozpukaným úsekem u 17° s. š. ^[2]

Autoři to vysvětlují propustností dna. U 16° s. š. mohou rozsáhlé lávové proudy fungovat jako nepropustná pokrývka, která prameny potlačuje. U 17° s. š. naopak hluboké zlomy zřejmě pouštějí vodu hlouběji k horké hornině. I na rychlém hřbetu tak podle nich může o pramenech rozhodovat tektonika, nejen množství magmatu. ^[2]

Celkově oblaky ležely nad 39 % délky hřbetu mezi 15°20′ a 18°30′ s. š. To odpovídá celosvětové závislosti, podle které je oblaků tím víc, čím rychleji se hřbet rozpíná. ^[2]

Fakta

Zjištěno: 1997, oblak ve vodě
Sousední zlom: transformní zlom Rivera
Oblaky nad hřbetem 15°20′–18°30′ s. š.: 39 % délky

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály
hydrotermální oblak: vrstva vody nad průduchem, která je teplejší, zakalená nebo chemicky změněná; podle ní se průduchy hledají
středooceánský hřbet: podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nová oceánská kůra
nafouklý hřbet: úsek osy hřbetu, který je vyšší a v průřezu objemnější, protože pod ním je víc magmatu
transformní zlom: zlom, který odděluje úseky středooceánského hřbetu; kusy dna se podél něj posouvají vedle sebe
propustnost: schopnost horniny propouštět vodu puklinami a póry

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – EPR, Manzanillo Spreading Segment, PANGAEA (2020)
Baker, E.T., Cormier, M.-H., Langmuir, C.H., Zavala, K. (2001): Hydrothermal plumes along segments of contrasting magmatic influence, 15°20′–18°30′N, East Pacific Rise: Influence of axial faulting. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 2, doi:10.1029/2000GC000165, Geochemistry, Geophysics, Geosystems (abstrakt přes Crossref) (2001)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.