EPR/Tamayo intersection

hydrotermální průduchy, N. Pacific, N EPR

Kde: N. Pacific, N EPR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 3 200 m
Objeven: 1979 submersible Alvin did not confirm activity
Poloha: 22,933°, -108,067°

Místo na dně Tichého oceánu asi 3 200 m hluboko, kousek jižně od ústí Kalifornského zálivu, kde Východopacifický hřbet končí na transformním zlomu Tamayo. Katalog InterRidge tu uvádí pozorované mlže a usazeniny, které možná vysrážela horká voda; ponory s ponorkou Alvin v roce 1979 ale činné prameny nepotvrdily. ^[1]

Co to je

Východopacifický hřbet (East Pacific Rise, EPR) je středooceánský hřbet, podél kterého se od sebe vzdalují desky a vzniká nová oceánská kůra. Jeho osa tu naráží na transformní zlom Tamayo – zlom, podél kterého se desky jen posouvají vedle sebe. Rychlost rozestupování dna zde podle katalogu InterRidge činí asi 48 mm za rok. ^[1]

Místo leží ve vodách Mexika. Katalog InterRidge ho vede jako „činné, odvozené“: o hydrotermální činnosti svědčí jen pozorovaní mlži a možné hydrotermální usazeniny, ne zachycený pramen nebo oblak teplé vody. ^[1]

Co o něm dnes víme

Katalog InterRidge uvádí u tohoto místa pozorované mlže a možné usazeniny a dodává, že ponory s ponorkou Alvin v roce 1979 činnost nepotvrdily. Ponory sloužily ke zkoumání stavby dna v místě, kde se hřbet a zlom setkávají. Jako zdroj katalog uvádí článek o tektonice tohoto místa, který v roce 1984 publikoval tým v čele s Davidem Gallem v časopise Marine Geophysical Researches. ^{[1, 2]}

Gallo na datech z Tamaya – z výzkumné lodi Gilliss a z ponorky Alvin – postavil v diplomové práci z roku 1984 model takového setkání hřbetu se zlomem. Na konci hřbetu se podle něj k ose přikládá chladná a tlustá deska z druhé strany zlomu. Ta ochlazuje horký plášť stoupající pod osou, hornina se pak taví méně a vzniká tenčí oceánská kůra. Gallo tomu říká „efekt chladného okraje“. ^[3]

Fakta

Pozorováno: mlži a možné hydrotermální usazeniny (1979, ponorka Alvin)
Činnost: nepotvrzena

Slovníček

středooceánský hřbet: podmořské pohoří, podél jehož osy se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a z magmatu vzniká nová oceánská kůra
transformní zlom: zlom, podél kterého se dvě desky jen posouvají vedle sebe; spojuje dva posunuté úseky středooceánského hřbetu
hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
zemský plášť: vrstva Země pod kůrou z horké, pomalu tečoucí horniny; její částečným tavením vzniká magma

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – EPR/Tamayo intersection, PANGAEA (2020)
Tamayo Tectonic Team: Gallo, D.G., Kidd, W.S.F., Fox, P.J., Karson, J.A., Macdonald, K., Crane, K., Choukroune, P., Seguret, M., Moody, R., Kastens, K. (1984): Tectonics at the intersection of the East Pacific Rise with Tamayo Transform fault. Marine Geophysical Researches 6(2), 159–185, Marine Geophysical Researches (bibliografický záznam přes Crossref) (1984)
Gallo, D.G. (1984): The influence of Oceanic Transform Boundaries on the generation and evolution of Oceanic Lithosphere. Diplomová práce (MS), University at Albany, SUNY, University at Albany, Scholars Archive (1984)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.