ESR, E5

hydrotermální průduchy, S. Atlantic, East Scotia Ridge

Kde: S. Atlantic, East Scotia Ridge
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, inferred
Hloubka: 3 000 m
Objeven: 1999 plume only
Poloha: -57,500°, -30,200°

Místo na úseku E5 Východoskotského hřbetu v Jižním oceánu, asi 3 000 m pod hladinou, kde geofyzikální průzkum v roce 1999 zachytil ve vodě stopy horkých pramenů. Samotné průduchy tu podle katalogu InterRidge zatím nikdo neviděl. ^[1]

Co to je

Východoskotský hřbet je zaobloukové centrum rozpínání: podmořský hřbet za řetězem sopečných Jižních Sandwichových ostrovů, kde se od sebe vzdalují dvě části kůry a vzniká nová oceánská kůra. Rozevírá se v průměru asi o 70 mm za rok a dělí se na devět úseků označených E1 až E9. ^{[2, 1]}

Úseky E3 až E8, tedy i E5, mají hluboká riftová údolí (příkopy podél osy hřbetu). Krajní úseky E2 a E9 jsou naopak hladká sopečná vyvýšení – a právě tam vědci později našli a prozkoumali pole černých kuřáků. ^[2]

Katalog InterRidge vede místo jako činné, ale jen „odvozené“, tedy podle oblaku změněné vody nad dnem, bez přímého pozorování. Hloubka 3 000 m je jen přibližná, zaokrouhlená na tisíce metrů. Místo leží ve vodách britského zámořského území Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy. ^[1]

Objev

První náznaky horkých pramenů na Východoskotském hřbetu přinesl geofyzikální průzkum z roku 1999 (plavba JR39b), který mapoval dno sonarem TOBI vlečeným hluboko pod hladinou. Na sonaru bylo připevněné čidlo rozptylu světla, které zachytilo zakalenou vodu; další doklady přinesla měření teploty a slanosti a zvýšený obsah manganu ve vzorcích vody. ^{[2, 1]}

Katalog InterRidge připisuje k tomuto průzkumu i stopu na úseku E5. Pozdější výpravy z let 2009 a 2010 se ale soustředily na úseky E2 a E9 a zprávu o přímém průzkumu dna na E5 se nepodařilo najít (stav k listopadu 2026). ^{[1, 2]}

Fakta

Zjištěno: 1999, jen podle oblaku ve vodě (plavba JR39b)
Ráz úseku: hluboké riftové údolí (jako E3–E8)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
zaobloukové centrum rozpínání: podmořský hřbet za řetězem sopečných ostrovů, kde se dno roztahuje a vzniká nová oceánská kůra
riftové údolí: příkop podél osy hřbetu, ohraničený zlomy, kde se kůra roztrhává
černý kuřák: komín na dně, ze kterého proudí velmi horká voda zčernalá drobnými zrnky minerálů
oblak (vlečka): mrak vody změněné průduchem, který stoupá nad dno a šíří se proudy do stran

Zdroje

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.