FRSC, 14b, 16.11 S

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde: S. Pacific, Lau Basin
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, inferred
Hloubka: 2 250 m
Objeven: 2008 plume only
Poloha: -16,115°, -174,568°

Místo na Fonualeiském riftu a centru rozpínání (zkratka FRSC) v severovýchodní části Lauské pánve u Tongy, kde je dno asi 2 250 m hluboko. Měření ve vodě tu zachytila dvě stopy horkých pramenů – jednu, která podle autorů ukazuje na horký zdroj, a druhou na vlažný. Samotné průduchy na dně zatím nikdo neviděl. ^{[1, 2]}

Co to je

Severovýchodní část Lauské pánve ohraničuje na východě sopečný oblouk Tofua; leží tedy v takzvané zaobloukové oblasti – za pásem sopek, který vzniká nad místem, kde se jedna deska zanořuje pod druhou. I tady se mořské dno roztahuje a na hřbetech jako FRSC vzniká nová kůra. ^[2]

Severní část FRSC tvoří údolí asi 10 km široké, na jehož dně leží přerušované podélné hřbítky. Dál k jihu se rozpínání zpomaluje, údolí se rozšiřuje a hřbítky nahrazují velké sopky. Toto místo u 16,1° j. š. patří do severní části, kde studie z roku 2019 řadí místa s prameny k výrazným osním hřbítkům. ^[2]

Jak rychle se tu dno rozestupuje, se ve zdrojích hodně liší. Katalog InterRidge uvádí asi 88 mm za rok, studie Bakera a kolegů z roku 2019 pro toto místo 27 mm za rok. Autoři vysvětlují, že novější modely pohybu desek snížily dřívější odhady pro severovýchodní Lauskou pánev na méně než polovinu. ^{[1, 2]}

Objev

Místo je známé jen z měření ve vodě. Katalog InterRidge ho vede jako činné, ale jen odvozené z oblaků; odpovídá místům číslo 18 a 19 v tabulce studie z roku 2019. V tabulce jsou obě označena operací „14b“ z roku 2008. Text téže studie ale píše, že vlečené sondy na FRSC poprvé měřily až v roce 2009 – zdroje se tu tedy v roce rozcházejí. ^{[1, 2]}

U místa 18 přístroje zachytily zakalenou vodu v hloubce 2 000–2 200 m a oblak vystoupal asi 200 m nade dno. Ukazovaly i změnu oxidačně-redukčního potenciálu, tedy stopu látek, které přináší čerstvá voda z pramene. Autoři ho řadí mezi zdroje horké vody. ^[2]

Místo 19 leží jen kousek jižněji, u 16,12° j. š. Oblak tu byl v hloubce 1 800–1 840 m a mnohem méně zakalený, chemická stopa ale zřetelná. Takovou kombinaci autoři vykládají jako vlažný pramen. Kousek dál na jih, u 16,31° j. š., zaznamenalo stejné měření ještě jedno místo s horkým zdrojem (v tabulce číslo 20). ^[2]

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2019 shrnula průzkumy vody od roku 2004 a v celé severovýchodní Lauské pánvi napočítala 43 hydrotermálních míst. Na zdejších hřbetech, dlouhých dohromady asi 430 km, jich je 31. Pro hřbety celé Lauské pánve autoři zjistili, že v přepočtu na rychlost rozpínání je tu míst s prameny asi o řád (zhruba desetkrát) víc, než je známo ze středooceánských hřbetů obecně. ^[2]

Které místo má horký a které vlažný zdroj, určovali autoři hlavně podle toho, jak vysoko oblak vystoupal, jak je zakalený (a zda je přitom chemická stopa silná) a zda je v něm znát oteplení. Horká voda obvykle stoupá víc než asi 150 m nade dno. Bez pohledu kamerou na dno jde ale jen o odhad. ^[2]

Fakta

Číslo v tabulce studie: místa 18 a 19 (Baker a kol. 2019)
Hloubka oblaků: 2 000–2 200 m (místo 18), 1 800–1 840 m (místo 19)
Výstup oblaku nade dno: asi 200 m (místo 18)
Odhadovaný typ zdroje: horký (místo 18) a vlažný (místo 19)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály
hydrotermální oblak: vrstva vody nad průduchem, která je teplejší, zakalená nebo chemicky změněná; podle ní se průduchy hledají
zaoblouková pánev: oblast za pásem sopek nad zanořující se deskou, kde se mořské dno roztahuje a vzniká nová kůra
oxidačně-redukční potenciál: veličina, kterou čidlo v sondě pozná, že ve vodě jsou látky z horkého pramene (např. sirovodík nebo železo), které se v mořské vodě rychle mění
vlečená sonda: přístroj s čidly, který loď vleče na laně a střídavě ho spouští a vytahuje nade dnem, takže proměří celý sloupec vody

Zdroje

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.