FRSC, Central

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde: S. Pacific, Lau Basin
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, inferred
Hloubka: 2 419 m
Objeven: 2004 plume only
Poloha: -16,492°, -174,542°

Místo na Fonualeiském riftu a centru rozpínání (zkratka FRSC) v severovýchodní části Lauské pánve u Tongy, kde je dno asi 2 300–2 400 m hluboko. V roce 2004 tu přístroj spuštěný z lodi zachytil ve vodě zakalenou vrstvu, jakou tvoří horké prameny; samotný průduch na dně katalog InterRidge (2020) jako nalezený neuvádí. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Lauská pánev leží za řadou sopečných ostrovů Tofua, nad místem, kde se jedna litosférická deska velmi rychle zanořuje pod druhou. Za takovým sopečným obloukem se mořské dno roztahuje a vzniká na něm nová kůra – mluví se o zaobloukovém rozpínání. Fonualeiský rift a centrum rozpínání je jedním z hřbetů, kde se tu od sebe vzdalují Tonžská deska a deska Niuafo'ou. ^{[2, 1]}

Na severu má FRSC osní údolí asi 10 km široké, s přerušovanými hřbítky na dně. Směrem k jihu se rozpínání zpomaluje, údolí se rozšiřuje na 15–20 km a hřbítky střídají velké sopky, které vystupují jižně od 16,6° j. š. Toto místo u 16,5° j. š. leží ještě severně od nich. ^[2]

Rychlost rozpínání uvádějí zdroje velmi rozdílně: katalog InterRidge asi 80 mm za rok, studie Bakera a kolegů z roku 2019 pro toto místo 23 mm za rok. Starší odhady počítaly se mnohem rychlejším rozpínáním; novější model pohybu desek z roku 2016 dává pro zdejší hřbety jen 8 až asi 40 mm za rok. ^{[1, 2]}

Objev

Na hřbetech severovýchodní Lauské pánve hledali horké prameny Christopher German a kolegové, kteří výsledky zveřejnili v roce 2006. Zajímalo je, zda odtud pochází obrovský oblak vody z pramenů, který se v hloubce 1 500–2 000 m táhne přes 2 000 km jihozápadním Pacifikem. Našli nejméně čtyři nové zdroje oblaků – tři na FRSC a jeden na sousedním Severovýchodním lauském centru rozpínání. ^{[3, 1]}

Podle tabulky ve studii Bakera a kolegů (2019) zachytil v roce 2004 u tohoto místa (v tabulce číslo 21) přístroj MAPR zakalenou vrstvu vody v hloubce 1 650–1 820 m, tedy asi 500–650 m nade dnem. Oxidačně-redukční potenciál, další obvyklá stopa čerstvé vody z pramene, se tu ale nezměnil a oteplení vody se určit nedalo. ^{[2, 1]}

Autoři místo řadí mezi zdroje horké vody („černé kuřáky“); z měřených stop tabulka pro toto místo uvádí jen poměrně silný zákal. Sami ale zdůrazňují, že u míst, kam se nepodívala podvodní kamera, jde jen o odhad, který se může změnit. ^[2]

Co o něm dnes víme

Studie Bakera a kolegů z roku 2019 napočítala v severovýchodní Lauské pánvi 43 činných hydrotermálních míst, z toho 14 na FRSC (tak je uvádí tabulka; text studie píše o 15). Lodní sondy CTD vlečené nade dnem tu poprvé měřily až v roce 2009. Na pomalejším jihu FRSC se místa shlukují kolem sopek. ^[2]

German a kolegové (2006) došli k závěru, že velký oblak nad oblastí nepochází z jednoho silného zdroje, ale ze součtu mnoha pramenů v celé Lauské pánvi, jejíž voda odtéká jejím severovýchodním cípem. ^[3]

Fakta

Jiná jména: Central Fonualei plume region, DR59
Oblak: 1 650–1 820 m pod hladinou (2004)
Odhadovaný typ: zdroj horké vody (odhad autorů)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
zaobloukové rozpínání: roztahování mořského dna za řadou sopečných ostrovů, nad místem, kde se jedna deska zanořuje pod druhou
rift: protáhlá propadlina, kde se zemská kůra roztahuje a trhá
hydrotermální oblak: mrak ohřáté vody s rozpuštěnými minerály a jemnými částečkami, který stoupá od pramenů a šíří se ve vodě daleko od nich
MAPR: malý samočinný přístroj, který se připevní na lano a zaznamenává teplotu, zákal a chemické vlastnosti vody
oxidačně-redukční potenciál (Eh): veličina, podle které čidlo pozná látky z čerstvé vody z pramenů; mění se jen blízko zdroje
černý kuřák: komín na dně, z něhož tryská voda o teplotě kolem 300 °C nebo víc, zčernalá drobnými zrnky sirníků kovů

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – FRSC, Central, PANGAEA (2020)
Baker, E.T., Walker, S.L., Massoth, G.J., Resing, J.A. (2019): The NE Lau Basin: Widespread and Abundant Hydrothermal Venting in the Back-Arc Region Behind a Superfast Subduction Zone. Frontiers in Marine Science 6, 382, doi:10.3389/fmars.2019.00382, Frontiers in Marine Science (2019)
German, C.R., Baker, E.T., Connelly, D.P., Lupton, J.E., Resing, J.A., Prien, R.D., Walker, S.L., Edmonds, H.N., Langmuir, C.H. (2006): Hydrothermal exploration of the Fonualei Rift and Spreading Center and the Northeast Lau Spreading Center. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 7(11), doi:10.1029/2006GC001324, Geochemistry, Geophysics, Geosystems (abstrakt přes OpenAlex) (2006)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.