TerraBeat – zemětřesení a sopky

Galapagos Rift, 95.5 W

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Galapagos Rift

Kde
N. Pacific, Galapagos Rift
Prostředí
mid-ocean ridge
Činnost
active, inferred
Hloubka
3 200 m
Objeven
1990 submersible Alvin did not confirm activity
Poloha
2,670°, -95,450°

Místo na Galapážském rozpínacím hřbetu u 95,5° z. d., asi 3 200 m pod hladinou, kde se trhlina v mořském dně prodlužuje na západ. Ponorka Alvin tu našla společenstva živočichů, nejspíš rourkovců, která obvykle žijí u podmořských pramenů – samotný pramen však nenašla. [1, 2]

Trhlina, která se prodlužuje

Galapážský hřbet odděluje Kokosovou desku od desky Nazca. U 95,5° z. d. se jeden jeho úsek prodlužuje na západ do starší kůry a sousední úsek postupně zaniká – vědci takovému místu říkají postupující trhlina (anglicky propagating rift). [3, 2]

Podle práce z roku 1986 postupuje trhlina rychlostí asi 50 km za milion let a kůra se při tom přesouvá z Kokosové desky na desku Nazca. Oba úseky hřbetu se přesahují asi o 15 km a spojuje je pás rozlámané kůry, ne transformní zlom. [3]

Asi 10 km za hrotem trhliny, tedy asi po 200 000 letech rozpínání, se už vytváří uspořádaná osa hřbetu – rozpraskaný sopečný val. Zanikající úsek je naopak činný hlavně tektonicky, tedy zlomy, ne sopečně. [2]

Ponory Alvinu

Oblast podrobně zkoumala americká ponorka Alvin; výsledky shrnuli R. N. Hey a kolegové v roce 1992. Podle katalogu InterRidge šlo o ponory v roce 1990. [2, 1]

Poblíž horního okraje vnějšího pseudozlomu (srázu, který lemuje pás kůry vytvořený postupující trhlinou) vědci viděli společenstva živočichů – podle autorů nejspíš rourkovců ze skupiny Vestimentifera. Vývěr horké vody ale nepozorovali. [2]

Katalog InterRidge proto vede místo jen jako pravděpodobně činné: činnost pramenů je jen odvozená a ponory ji nepotvrdily. Novější výzkum zaměřený na prameny v tomto místě jsme nenašli. [1]

Fakta

Rychlost postupu trhliny
asi 50 km za milion let
Průzkum
ponorka Alvin (podle InterRidge 1990)
Živočichové
nejspíš rourkovci, pramen nenalezen

Slovníček

hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
postupující trhlina
úsek středooceánského hřbetu, který se prodlužuje do starší kůry, zatímco sousední úsek postupně zaniká
pseudozlom
hranice (na dně často v podobě srázu) mezi kůrou vytvořenou postupující trhlinou a starší kůrou kolem
transformní zlom
zlom, podél kterého se dva úseky středooceánského hřbetu posouvají vodorovně kolem sebe
rourkovci
mořští červi žijící v trubicích, které si sami staví; u podmořských pramenů často tvoří husté kolonie

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Galapagos Rift, 95.5 W, PANGAEA (2020)
  2. Hey, R.N., Sinton, J.M., Kleinrock, M.C. a kol. (1992): ALVIN investigation of an active propagating rift system, Galapagos 95.5° W. Marine Geophysical Researches 14, 207–226, Marine Geophysical Researches (abstrakt na stránce USGS), doi:10.1007/BF01270630 (1992)
  3. Hey, R.N., Kleinrock, M.C., Miller, S.P., Atwater, T.M., Searle, R.C. (1986): Sea Beam/Deep-Tow investigation of an active oceanic propagating rift system, Galapagos 95.5°W. Journal of Geophysical Research 91(B3), 3369–3393, Journal of Geophysical Research (abstrakt přes Crossref) (1986)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.