Galapagos Rift, 95 W

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Galapagos Rift

Kde

N. Pacific, Galapagos Rift

Prostředí

mid-ocean ridge

Činnost

inactive

Hloubka

2 600 m

Objeven

NotProvided

Poloha

2,500°, -95,167°

Místo na Galapážském riftu u 95° západní délky, asi 2 600 m hluboko ve vodách Ekvádoru u Galapág. Na zlomových blocích po okraji osního riftu tu rostou manganové kůry, které podle výzkumu z roku 1976 nejspíš vytvořily horké prameny; činný průduch katalog neuvádí. ^{[1, 2]}

Co to je

Galapážský rift je středooceánský hřbet v Tichém oceánu; toto místo leží ve vodách Ekvádoru, které patří ke Galapážským ostrovům. Podle katalogu InterRidge se tu dno rozšiřuje asi o 50 mm za rok (49,7 mm), tedy středně rychle. ^[1]

Katalog vede místo jako neaktivní. Popisuje manganové kůry na zlomových blocích při okraji osního riftu – protáhlé propadliny, kde vzniká nové dno. Podle souřadnic katalogu jsou nejbližší místa s nepřímými známkami činnosti, Galapagos Rift 95,5° a 94,7° z. d., vzdálena asi 35–45 km. ^[1]

Co o něm dnes víme

Katalog odkazuje na článek W. Moorea a P. Vogta z roku 1976. Kůry z něj pocházejí ze dvou vzorků nabraných dredží (koš tažený po dně) z lodi USNS De Steiguer, podle datové sady z hloubek asi 2 600 a 2 930 m. Stáří dna na obou místech autoři odhadli podle magnetických anomálií na asi 2,4 a 0,3 milionu let. ^{[2, 3]}

Kůry jsou 2–6 cm silné. Oproti běžným manganovým nánosům, které se pomalu srážejí z mořské vody, mají málo železa vůči manganu, méně přechodných kovů (např. mědi či niklu) a víc manganu a narostly o několik řádů rychleji než běžné manganové konkrece. To spolu s dalšími chemickými znaky a geologickým prostředím podle autorů naznačuje, že kůry vytvořila voda z horkých pramenů. ^[2]

Fakta

Tloušťka kůr

2–6 cm

Stáří dna

asi 0,3 a 2,4 milionu let

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem

středooceánský hřbet

podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a z magmatu vzniká nové oceánské dno

manganová kůra

tmavý povlak oxidů manganu a železa na horninách mořského dna; u horkých pramenů roste mnohem rychleji než jinde

dredž

ocelový koš tažený lodí po dně, kterým se sbírají kusy hornin

osní rift

propadlina podél osy středooceánského hřbetu, kde se desky rozestupují

neaktivní pole

místo se stopami dávné hydrotermální činnosti (rudy, přeměněné horniny), kde dnes horká voda nevytéká nebo to není známo

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Galapagos Rift, 95 W, PANGAEA (2020)
2. Moore, W.S., Vogt, P.R. (1976): Hydrothermal manganese crusts from two sites near the Galapagos spreading axis. Earth and Planetary Science Letters 29(2), 349–356 – abstrakt v datové sadě PANGAEA, PANGAEA / Earth and Planetary Science Letters, doi:10.1016/0012-821X(76)90139-4 (1976)
3. Moore, W.S., Vogt, P.R. (1976): Annotated record of the detailed examination of ferromanganese crusts from the Galapagos Ridge area. PANGAEA, doi:10.1594/PANGAEA.882354, PANGAEA (1976)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.