GEISEIR site 2, segment J4

hydrotermální průduchy, Indian, SEIR

Kde

Indian, SEIR

Prostředí

mid-ocean ridge

Činnost

active, inferred

Hloubka

2 800 m

Objeven

1996 plume and dredge only

Poloha

-41,252°, 79,103°

Místo na Jihovýchodním indickém hřbetu nedaleko francouzských ostrovů Amsterdam a Saint-Paul, asi 2 800 m hluboko. V roce 1996 tu vědci zachytili hydrotermální vlečku a vylovili nový druh svijonožce, který žije jen u horkých pramenů – podle nich šlo o první přesně určené místo činných průduchů v hlubokém Indickém oceánu. ^{[1, 2]}

Objev

V roce 1996 prozkoumali vědci asi 1 600 km Jihovýchodního indického hřbetu. K zařízením na odběr hornin a usazenin, spouštěným na dno, připevnili nový samostatný přístroj, který měří zákal vody. Při 91 spuštěních našli šest míst se zřetelnou hydrotermální vlečkou a pět dalších s méně výraznou. ^[2]

U jedné z vleček, blízko středu úseku hřbetu, táhla loď po dně v hloubce 2 770–2 800 m geologickou dredž – ocelový koš na sběr hornin – a urazila s ní asi 550 m. Dredž vytáhla asi 600 kg čediče a s ním osm kusů nového druhu stopkatého svijonožce rodu Neolepas. Spolu s nepatrně teplejší vodou u dna (asi o 0,1 °C) to podle autorů bylo první přesně určené místo činných průduchů v hlubokém Indickém oceánu. ^{[1, 2]}

Co o něm dnes víme

Hřbet se tu podle katalogu InterRidge rozpíná asi o 66 mm za rok. Průzkum z roku 1996 přesto zjistil podstatně méně průduchů, než by podle rychlosti rozpínání odpovídalo celosvětovému srovnání. Autoři navrhli, že zdejší pole mohou být spojkou mezi živočichy průduchů Atlantiku a Pacifiku. ^{[1, 2]}

Fakta

Objev

1996 (vlečka a úlovek geologické dredže)

Život

nový druh svijonožce rodu Neolepas

Rozpínání dna

asi 66 mm za rok

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály

hydrotermální vlečka

oblak ohřáté vody s jemnými minerálními částicemi, který stoupá od průduchu a rozlévá se ve vodním sloupci; dá se zachytit přístroji spuštěnými z lodi

středooceánský hřbet

podmořské pohoří, kde se desky rozestupují a z výstupujícího magmatu vzniká nové oceánské dno

svijonožci

mořští korýši přisedlí ke skalám; rod Neolepas sedí na stopce a žije u hydrotermálních průduchů

čedič

tmavá sopečná hornina, ze které je většina oceánského dna

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – GEISEIR site 2, segment J4, PANGAEA (2020)
2. Scheirer, D.S., Baker, E.T., Johnson, K.T.M. (1998): Detection of hydrothermal plumes along the Southeast Indian Ridge near the Amsterdam-St. Paul Plateau. Geophysical Research Letters 25, 97–100, doi:10.1029/97GL03443, Geophysical Research Letters (záznam s abstraktem v EarthRef) (1998)

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.