GEISEIR site 4, segment K1

hydrotermální průduchy, Indian, SEIR

Kde: Indian, SEIR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 2 800 m
Objeven: 2010 plume only
Poloha: -41,203°, 81,063°

Místo na Jihovýchodním indickém hřbetu daleko na jihu Indického oceánu, asi 2 800 m hluboko. Francouzská výprava tu v roce 2010 zachytila ve vodě stopy horkých pramenů; samotné průduchy na dně katalog InterRidge (verze z roku 2020) neuvádí. ^{[1, 2]}

Co to je

Jihovýchodní indický hřbet je středooceánský hřbet: podmořské pohoří, na jehož ose se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a z vystupujícího magmatu přibývá nové oceánské dno. Ve zkoumané oblasti se rozevírá téměř stálou rychlostí 65–71 mm za rok; katalog InterRidge uvádí pro toto místo 66,7 mm. ^{[2, 1]}

Osa hřbetu je rozdělená na úseky (segmenty). Úsek K leží východně od plošiny, kterou kolem ostrovů Amsterdam a Saint-Paul nahromadila horká skvrna. Na jeho ose je protáhlý podmořský val rozpolcený příkopem, rozčleněný na čtyři menší díly; K1 je jedním z nich. ^[2]

Hloubku 2 800 m katalog InterRidge odhadl jen přibližně podle polohy na digitální mapě dna (GeoMapApp). Místo leží ve volném moři, mimo území jakéhokoli státu. ^[1]

Objev

Hydrotermální průduchy – místa, kde ze dna vytéká voda ohřátá v hornině – se dají hledat z lodi podle hydrotermální vlečky. Je to oblak vody, která se od okolí liší zákalem nebo chemickým složením a rozlévá se nad dnem. V letech 2009 a 2010 takto francouzský projekt GEISEIR proměřil úseky K až O ve 150 svislých profilech. ^[2]

Přístroje byly připevněné na laně a spouštěly se obvykle až asi 25 m nade dno. Každých pět sekund zapisovaly tlak, teplotu a zákal vody, v roce 2010 navíc oxidačně-redukční potenciál, který prudce reaguje na krátce žijící látky z průduchů, třeba rozpuštěné železo nebo sirovodík. Katalog InterRidge zařazuje objev místa 4 do roku 2010. ^{[2, 1]}

Co o něm dnes víme

Měření oxidačně-redukčního potenciálu proběhlo jen v roce 2010 na úsecích K a L. Zřetelné odchylky našlo na deseti oddělených místech; autoři studie z roku 2014 uvádějí, že taková odchylka prozradí činný zdroj s přesností na kilometr nebo lépe. Nejvíc jich ale připadlo na sousední úsek L, a ten proto doporučují jako první cíl průzkumu dna. ^{[2, 1]}

Studie spojila měření podél 2 500 km hřbetu. Na samotné plošině Amsterdam–Saint-Paul průduchy téměř chybějí. Na úsecích od G po L se hřbet směrem k jihovýchodu zvedá a vyklenuje a vleček přibývá – podle autorů k tomu možná přispívá, že směrem k jihovýchodu je plášť teplejší a přibývá v něm taveniny. ^[2]

Fakta

Výprava: GEISEIR (Francie), 2009–2010
Rok objevu: 2010, jen vlečka ve vodě

Slovníček

středooceánský hřbet: podmořské pohoří, kde se desky rozestupují a z vystupujícího magmatu vzniká nové oceánské dno
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
horká skvrna: místo, kde z hlubin pláště dlouhodobě stoupá horký materiál a živí sopky na povrchu
hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály
hydrotermální vlečka: oblak vody od průduchů, zakalené jemnými částicemi a chemicky změněné, který se šíří nad dnem
oxidačně-redukční potenciál: veličina, která ukazuje, jestli voda látky spíš oxiduje, nebo redukuje; náhlá změna prozradí redukované látky z blízkého průduchu

Zdroje

Beaulieu, S. E., Szafrański, K. M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – GEISEIR site 4, segment K1, PANGAEA (2020)
Baker, E. T., Hemond, C., Briais, A., Maia, M., Scheirer, D. S., Walker, S. L., Wang, T., Chen, Y. J.: Correlated patterns in hydrothermal plume distribution and apparent magmatic budget along 2500 km of the Southeast Indian Ridge. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 15 (2014), 3198–3211, doi:10.1002/2014GC005344 (plný text), Geochemistry, Geophysics, Geosystems (repozitář Archimer, Ifremer) (2014)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.