Gorda Ridge, EP96A
hydrotermální průduchy, N. Pacific, Gorda Ridge
- Kde
- N. Pacific, Gorda Ridge
- Prostředí
- mid-ocean ridge
- Činnost
- active, inferred
- Hloubka
- 3 150 m
- Objeven
- 1996 camera/temperature tow followed by ROV did not confirm hydrothermal activity
- Poloha
- 42,679°, -126,782°
Gorda Ridge, EP96A je místo na nejsevernějším úseku podmořského hřbetu Gorda v severovýchodním Tichém oceánu, asi 3 100–3 150 m pod hladinou. Jméno nese po obrovském oblaku ohřáté vody, který nad hřbetem vznikl při podmořské erupci v roce 1996; ohlásila ji série otřesů od 28. února. Průduchy na dně tu ale nikdo nespatřil – mihotání vody u dna podle katalogu InterRidge způsobovala chladnoucí láva. [1, 3, 2]
Co to je
Hřbet Gorda je podmořské pohoří u pobřeží severní Kalifornie a Oregonu, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a mezi nimi vzniká nová oceánská kůra. Podle katalogu InterRidge se tu dno rozšiřuje asi o 56 mm za rok. Místo leží ve vodách, kde má pravomoc USA. [1]
Katalog InterRidge vede místo jako „činné, odvozené“: o hydrotermální činnosti svědčil jen oblak ve vodě, ne pozorované prameny. Podle katalogu byla vlečka v době měření velmi mladá – stará jen několik dní. [1]
Erupce 1996
28. února 1996 v 7:00 světového času začal systém laboratoře NOAA/PMEL, který poslouchá zvukové vlny ze zemětřesení pomocí podvodních mikrofonů (hydrofonů) amerického námořnictva, zaznamenávat rychlou sérii drobných otřesů. Vycházely z nejsevernějšího úseku hřbetu Gorda, kolem 42° 40′ s. š. a 126° 48′ z. d. Silnější předtřes jim nepředcházel. [3]
Průběh otřesů připomínal událost z června 1993 na úseku CoAxial hřbetu Juan de Fuca, kdy magma proniklo bokem do kůry a pak vyteklo na dno. Vědci proto rychle vyslali loď: NOAA McArthur vyplula ze Seattlu 7. března 1996 s vedoucím vědcem Edem Bakerem z PMEL. [3]
Při dubnové plavbě lodi Wecoma (6.–16. dubna 1996) našli Bob Embley a Bill Chadwick z PMEL na dně nový lávový proud. Je nejméně 3,5 km dlouhý a 100–200 m široký. Jeho tvar ukazuje na krátkou puklinovou erupci: žíla (dajka) – magmatem vyplněná trhlina v kůře – dosáhla až na dno. Proud leží přímo pod oblakem, který zmapovala výprava lodi McArthur. [3, 4]
Vlečka EP96A
Tým GREAT (Gorda Ridge Eruption Assessment Team) dorazil nad hřbet 8. března 1996 a začal spouštět z lodi přístroje, které měří teplotu, slanost a zákal vody. Už 10. března potvrdil, že nedávná magmatická činnost výrazně narušila únik horké vody ze dna. Vlečku – oblak ohřáté vody s minerálními částicemi – pojmenoval EP96A a označil ji za vlečku události (anglicky event plume). [2, 4]
Střed vlečky ležel kolem 42° 40′ s. š. a 126° 47′ z. d. Její vrstva byla až asi 700 m silná, měřila napříč asi 10 km a voda v ní byla nejvýš o 0,12 °C teplejší než okolí. Na stanici V96A07, kde ji zachytili poprvé, sahala od 1 850 do 2 800 m hloubky, zatímco dno tam leželo ve 3 300 m. Podle Bakera mohla vzniknout spojením oblaků z více než jednoho výronu. [2, 4]
Rozbory vzorků naznačily, že vědci zachytili vlečku krátce po jejím vzniku: asi polovina železa v ní byla ještě ve formě pevných částic. Poměr manganu k teplu ji podle Garyho Massotha řadil mezi vlečky událostí, podobné těm, které provázely erupce na úsecích Cleft a CoAxial hřbetu Juan de Fuca. [4]
Samotné průduchy se najít nepodařilo. Podle katalogu InterRidge průzkum vlečenou kamerou s teploměrem a pak dálkově řízenou ponorkou hydrotermální činnost nepotvrdil; mihotání vody u dna způsobovala chladnoucí láva. [1]
Fakta
- Začátek otřesů
- 28. 2. 1996, 7:00 UTC
- Vlečka EP96A
- až asi 700 m silná, asi 10 km široká, nejvýš o 0,12 °C teplejší
- Lávový proud 1996
- nejméně 3,5 km dlouhý, 100–200 m široký
- Výprava
- GREAT 1, loď NOAA McArthur, březen 1996
Slovníček
- hydrotermální průduch
- místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály
- litosférická deska
- velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
- vlečka události
- velký oblak ohřáté vody, který krátce vystoupí vysoko nad dno při podmořské erupci nebo pronikání magmatu; anglicky event plume, starší název megavlečka
- hydrofon
- podvodní mikrofon; zachytí i zvukové vlny, které ve vodě vyvolají zemětřesení
- žíla (dajka)
- deskovité těleso magmatu, které proniklo trhlinou v hornině; když dosáhne povrchu, vzniká puklinová erupce
Zdroje
- Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Gorda Ridge, EP96A (vč. citací Chadwick et al. 1998, Deep-Sea Research II 45, 2547–2569; Cowen a Baker 1998, Deep-Sea Research II 45, 2503–2511), PANGAEA (2020)
- Cruise Report from NOAA Ship McARTHUR (E. T. Baker, 11. 3. 1996), NOAA Pacific Marine Environmental Laboratory (1996)
- Gorda Ridge Volcanic Activity, 1996, NOAA Pacific Marine Environmental Laboratory, Acoustics Program (1996)
- Gorda Ridge 1996 – výsledky (vlečky událostí, chemie, geologie dna), NOAA Pacific Marine Environmental Laboratory (1996)
Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.
Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.