Hess Deep

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Galapagos Rift

Kde: N. Pacific, Galapagos Rift
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: inactive
Hloubka: 5 100 m
Objeven: NotProvided
Poloha: 2,250°, -101,500°

Hess Deep je hluboká rozsedlina (rift) v rovníkovém Tichém oceánu, asi 800 km západně od Galapág. Na jejím dně, v hloubce kolem 5 100 m, jsou železomanganové kůry stmelující usazeniny – stopa po dávném působení horké vody. Geologům slouží hlavně jako vzácné „okno“, kterým lze nahlédnout do hlubších vrstev oceánské kůry. ^{[1, 2]}

Stopy horké vody

Katalog InterRidge vede Hess Deep jako nečinné místo. Uvádí tu kůry z oxidů železa a manganu, které stmelují usazeniny na dně, v hloubce kolem 5 100 m. Jako zdroj nálezu cituje práci Hekiniana a kolegů z roku 1993 v časopise Economic Geology. Činné horké prameny tu katalog neuvádí. ^[1]

Jak vznikl

Rozsedlina leží v oblasti Galapážského trojného bodu, kde se stýkají tři litosférické desky – Pacifická, Kokosová a Nazca. Mezi nimi jsou sevřené dvě malé desky (mikrodesky), Galapážská a Severní Galapážská, a právě rift Hess Deep je od sebe odděluje. ^[3]

Katalog InterRidge popisuje místo jako průsečík dvou hřbetů – Galapážského riftu a Východopacifického hřbetu. Rozsedlina se zařezává do tichomořského oceánského dna, které podle popisu britského výzkumného projektu vzniká rychlým rozpínáním, asi o 10–15 cm za rok. ^{[1, 2]}

Okno do oceánské kůry

Oceánská kůra pokrývá asi dvě třetiny povrchu Země, její hlubší vrstvy jsou ale těžko dostupné. V Hess Deep jsou spodní vrstvy kůry odkryté na svazích uvnitř riftu, takže z nich lze odebírat vzorky. Takovému místu se říká tektonické okno. ^[2]

Mezinárodní vrtný program IODP sem vyslal Expedici 345, jejímž cílem bylo navrtat gabro – hrubozrnnou horninu ze spodní části oceánské kůry – odkryté na jižním svahu hřbetu ohraničeného zlomy uvnitř riftu. Mezi publikacemi z výpravy je článek K. M. Gillis a kolegů v časopise Nature z roku 2014 o „primitivních vrstevnatých gabrech“ ze spodní kůry rychle se rozpínajícího dna. ^[2]

Britský projekt Univerzity v Leedsu spojený s touto výpravou (financovaný v letech 2012–2015) zkoumal, jak spodní kůru měnila a chladila mořská voda prosakující do hloubky. Podle jeho shrnutí se přeměna hornin soustřeďuje podél zlomových pásem a dá se popsat jako proudění horké vody propustnou zlomovou zónou. Zlomům na severní stěně riftu jako cestám i uzávěrám pro hydrotermální vodu se věnuje i práce Haymana a Karsona (2007). ^{[2, 1]}

Fakta

Poloha: asi 800 km západně od Galapág
Desky: odděluje Galapážskou a Severní Galapážskou mikrodesku
Vrty: IODP Expedice 345 (gabra spodní kůry)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
mikrodeska: malá samostatná deska sevřená mezi velkými deskami
trojný bod: místo, kde se stýkají hranice tří desek
rift: protáhlá propadlina, kde se zemská kůra roztahuje a trhá
tektonické okno: místo, kde pohyby kůry odkryly horniny, které jsou jinde hluboko pod povrchem
gabro: tmavá hrubozrnná hornina, která vzniká pomalým utuhnutím magmatu hluboko pod povrchem; tvoří spodní část oceánské kůry
železomanganová kůra: povlak z oxidů železa a manganu, který se usazuje na skalách a usazeninách na dně

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Hess Deep, PANGAEA (2020)
Alteration and hydrothermal circulation in the lower oceanic crust (IODP Expedition 345 Hess Deep Plutonic Crust) – popis projektu a výsledků, UK Research and Innovation (Gateway to Research)
Galápagos triple junction, Wikipedie (anglická)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.