Jade Emperor Mountain

hydrotermální průduchy, Indian, SWIR

Kde: Indian, SWIR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: inactive
Hloubka: 1 500 m
Objeven: 2010 video sled, plume survey, and geological sampling all suggest inactive
Poloha: -37,940°, 49,260°

Jade Emperor Mountain je vyhaslé ložisko sirníků na svahu Jihozápadního indického hřbetu v jižní části Indického oceánu, asi 1 400–1 500 m pod hladinou. Našla ho čínská výprava v roce 2010; podle datování vzorků tu horké prameny nejspíš začaly asi před 36 000 lety a utichly asi před 700 lety. ^{[1, 2]}

Co to je

Jihozápadní indický hřbet (Southwest Indian Ridge, SWIR) je středooceánský hřbet, kde se od sebe vzdalují dvě desky. Patří k ultrapomalým hřbetům – u tohoto místa se podle katalogu InterRidge rozšiřuje jen asi o 12 mm za rok. Kůra na SWIR je v průměru asi 4 km tlustá, mnohem tenčí než průměrná oceánská kůra, a hřbetu se nedostává magmatu. ^{[1, 2]}

Ložisko leží mezi zlomovými pásmy Indomed a Gallieni, u horního okraje svahu na jižní stěně riftového údolí (protáhlé propadliny podél osy hřbetu) úseku označovaného jako 29. Není tedy přímo na ose hřbetu, ale stranou od ní. Je na volném moři, mimo území států. ^{[2, 1]}

Podle objevitelů šlo o nejzápadnější a nejmělčí ložisko sirníků, jaké bylo do té doby na SWIR popsáno. I studie z roku 2023 ho uvádí jako nejmělčí zrudnělé místo na tomto hřbetu. ^{[1, 2]}

Objev

Ložisko objevila v roce 2010 čínská výzkumná loď Dayang Yihao na plavbě DY115-21 (7. etapa). Videozáznam z přístroje vlečeného nad dnem nezachytil žádné živočichy a měření ve vodě nad ložiskem nenašlo výrazné stopy horkých pramenů – místo tedy už nebylo činné. ^[1]

Vzorky tvořily hlavně sirníky zinku, železa a mědi (sfalerit, wurtzit, pyrit a chalkopyrit) a druhotné měděné minerály, které vznikají přeměnou původních sirníků. ^[1]

Průzkum vody na stejné výpravě ale zachytil stopu metanu přímo nad osou hřbetu, do 5 km od ložiska. Katalog InterRidge toto místo vede zvlášť jako možný činný pramen. ^[1]

Co o něm dnes víme

Čínští vědci ložisko dál zkoumají pod jménem Yuhuang. Studie z roku 2023 mu přisuzuje stejné souřadnice (37,94° j. š., 49,26° v. d.) i objev v roce 2010 na plavbě DY115-21 a uvádí hloubku 1 400–1 900 m. Ložisko podle ní vzniklo v soustavě s odtrhovým zlomem – velkým zlomem, po kterém se k povrchu vysouvají hlubší horniny. ^[2]

V letech 2014–2021 sem zamířily další výpravy s kamerou taženou nad dnem, drapákem s televizní kamerou a měřením elektrického potenciálu dna. Ložisko má dvě části, jihozápadní a menší severovýchodní, které podle autorů vznikly v různých obdobích. ^[2]

Stáří sirníků autoři určili podle rozpadu uranu na thorium. Nejstarší vzorek z jihozápadní části je starý asi 36 000 let (35 974 ± 2 312 let), nejmladší ze severovýchodní části asi 700 let (708 ± 81 let). Činnost se tedy postupně přesouvala od jihozápadu k severovýchodu a nejspíš už ustala; zda probíhala nepřetržitě, nebo v epizodách, z dat poznat nejde. ^[2]

Ložisko podle odhadu přibývalo nejméně o 278 tun ročně, víc než většina polí spojených s horninami zemského pláště. Autoři z toho vyvozují, že ultrapomalý SWIR má velký potenciál pro vznik rozsáhlých ložisek masivních sirníků na mořském dně. ^[2]

Fakta

Objev: 2010, loď Dayang Yihao (plavba DY115-21)
Čínské jméno: Yuhuang
Minerály: sfalerit, wurtzit, pyrit, chalkopyrit
Stáří sirníků: asi 36 000 až 700 let

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
středooceánský hřbet: podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě desky a z magmatu vzniká nové oceánské dno
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny a ložiska většiny průduchů
ultrapomalý hřbet: podmořský hřbet, kde se desky od sebe vzdalují jen o pár milimetrů až asi 2 cm za rok
riftové údolí: protáhlá propadlina podél osy pomalého středooceánského hřbetu, lemovaná strmými stěnami
odtrhový zlom: velký mírně ukloněný zlom, po kterém se k povrchu vysouvají horniny z hloubky kůry nebo pláště (anglicky detachment fault)
zlomové pásmo: dlouhý pruh zlomů napříč středooceánským hřbetem, který hřbet rozděluje na posunuté úseky
masivní sirníky: ložiska tvořená převážně sirníky kovů, která se hromadí kolem horkých pramenů na mořském dně

Zdroje

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.