Kuwae submarine caldera

hydrotermální průduchy, S. Pacific, New Hebrides Arc

Kde: S. Pacific, New Hebrides Arc
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, inferred
Hloubka: 484 m
Objeven: 2001 plume and inconclusive grab samples
Poloha: -16,830°, 168,530°

Kaldera Kuwae je z velké části zatopená sopečná propadlina mezi ostrovy Epi a Tongoa ve Vanuatu. V roce 2001 tu výprava lodi RV Franklin zachytila nade dnem silnou příměs metanu – nejspíš stopu pramenů na dně. Samotné průduchy ale podle katalogu InterRidge (verze z roku 2020) nikdo neviděl. ^{[1, 2]}

Co to je

Kaldera (velká propadlina po zhroucení sopky) měří asi 6 × 12 km. Má dvě pánve, které zasahují do severozápadního cípu ostrova Tongoa a do svahu sopky Tavani Ruru na jihovýchodním poloostrově ostrova Epi. ^[2]

Ve východní střední části kaldery stojí podmořský kužel Karua. Od roku 1897, kdy ho poprvé viděli soptit, z něj několikrát vyrostl ostrov, který brzy zase zmizel. Poslední potvrzená erupce je podle GVP z roku 1974. ^[2]

Podle anglické Wikipedie se dnešní činnost Kuwae omezuje na občasné fumaroly (výrony sopečných plynů), které barví vodu dožluta, a k hladině stoupají bubliny sirovodíku. ^[3]

Objev

V roce 2001 zkoumala kalderu loď RV Franklin na plavbě FR08/2001 (zprávu sepsali T. F. McConachy a R. Binns). V hloubce 464 m, asi 20 m nade dnem, zachytila silnou metanovou anomálii – místo, kde bylo ve vodě metanu mnohem víc než v okolí. ^[1]

Výprava nabrala i vzorky ze dna drapákem, ty ale přítomnost pramenů jednoznačně nepotvrdily. Katalog InterRidge proto kalderu vede jako pole „činné, odvozené“, v hloubce asi 250–484 m. ^[1]

Historie

Jméno Kuwae nese podle místních pověstí země u Tongoy, kterou v 15. století zničila obrovská erupce. Kde přesně ležela, se vede spor: kromě této kaldery se uvažuje i o propadlině mezi ostrovy Tongoa a Tongariki. Pověsti totiž kladou Kuwae spíš na jih od Tongoy. ^[3]

Radiokarbonová data z uhelnatělých kmenů v uloženinách pyroklastických proudů (žhavých lavin sopečného popela a plynů) spadají zhruba do let 1410–1450. Vědci je dříve spojovali s velkým nárůstem sopečných síranů v ledu Antarktidy, datovaným nejprve kolem roku 1452 a později na rok 1458. Jiní autoři ale soudí, že uloženiny pocházejí z menších erupcí. ^{[2, 3]}

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2019 (Hartman a kol.) rozebrala pět mikroskopických zrnek sopečného skla z vrstvy ledu z jižního pólu, kde stoupá obsah síranů kolem roku 1458. Jejich chemické složení se od hornin z kaldery Kuwae liší. ^[4]

Autoři proto soudí, že síranový vrchol s Kuwae nesouvisí a že nejspíš nešlo ani o velkou tropickou erupci. Jako jeden z možných zdrojů zmiňují sopku Mount Reclus, to je ale ještě třeba potvrdit. ^[4]

Fakta

Objev stop: 2001, metanová anomálie (RV Franklin, plavba FR08/2001)
Hloubka anomálie: 464 m, asi 20 m nade dnem
Kaldera: asi 6 × 12 km, dvě pánve
Činný kužel: Karua, ostrovy od roku 1897

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné látky, které se kolem otvoru srážejí
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
metanová anomálie: místo ve vodě, kde je metanu znatelně víc než v okolí; často prozrazuje prameny na dně
drapák: čelisťový přístroj spouštěný z lodi, který nabere vzorek horniny nebo usazenin ze dna
fumarola: otvor, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
pyroklastický proud: žhavá lavina sopečného popela, úlomků a plynů, která se řítí po svahu sopky
radiokarbonové datování: určení stáří organických zbytků (dřeva, kostí) podle rozpadu radioaktivního uhlíku-14

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Kuwae submarine caldera (vč. citace zprávy o plavbě RV Franklin FR08/2001, McConachy & Binns), PANGAEA (2020)
Kuwae, Smithsonian Global Volcanism Program
Kuwae, Wikipedia
Hartman, L.H., Kurbatov, A.V., Winski, D.A. a kol. (2019): Volcanic glass properties from 1459 C.E. volcanic event in South Pole ice core dismiss Kuwae caldera as a potential source. Scientific Reports 9, 14437, doi:10.1038/s41598-019-50939-x (abstrakt přes Europe PMC, PMC6783439), Scientific Reports (2019)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.