TerraBeat – zemětřesení a sopky

Leyte

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Luzon/Bicol Arc

Kde
N. Pacific, Luzon/Bicol Arc
Prostředí
arc volcano
Činnost
active, inferred
Objeven
2002 or earlier some indications of activity
Poloha
11,500°, 124,700°

Leyte patří k nejhůře doloženým místům v katalogu podmořských horkých pramenů. Katalog InterRidge ho vede u severního cípu filipínského ostrova Leyte jen podle zmínky, že tu byly hlášeny podmořské průduchy; přesná poloha, hloubka ani původní odborná zpráva nejsou k dispozici. [1]

Co to je

Jediným podkladem je řádek v tabulce průduchů na novozélandském webu GNS Science (gns.cri.nz), v části o výzkumu Kermadeckého oblouku. Stojí v něm, že severně od Leyte byly hlášeny podmořské průduchy (hydrotermální průduchy, tedy místa, kde ze dna vytéká horká voda nebo unikají sopečné plyny), a místo je přiřazeno k oblouku Bicol. Tabulka se odvolává na ústní sdělení E. G. Ramose z roku 2002. [1]

Autoři katalogu tabulku v květnu 2015 už nedokázali otevřít a u objevu mají poznámku, že chybí citace. Polohu proto vedou jen přibližně a hloubku neuvádějí. Pole je zapsané jako „činné, odvozené“ – jeho činnost je tedy jen usuzovaná, ne potvrzená. [1]

Jak vznikl

Katalog místo řadí k sopečnému oblouku a upozorňuje na sopku Biliran hned severně od Leyte. Biliran je podle GVP sopečný ostrov o rozměrech asi 20 × 35 km, oddělený od Leyte úzkým průlivem. Má mnoho lávových dómů, nejvyšší měří 1 301 m. [1, 2]

Po celém Biliranu jsou roztroušená pole fumarol, tedy výronů horkých plynů a páry. Jediná známá erupce v historické době byla freatická exploze v roce 1939 – výbuch páry z ohřáté podzemní vody. Sopka patří k Východofilipínskému sopečnému oblouku a GVP ji řadí do subdukční zóny, kde se jedna deska zasouvá pod druhou. [2]

Fakta

Podklad
ústní sdělení E. G. Ramose (2002), citované v tabulce GNS Science
Nejbližší sopka
Biliran (poslední erupce 1939)

Slovníček

hydrotermální průduch
otvor na dně, kudy vytéká voda ohřátá v horninách nebo unikají sopečné plyny
sopečný oblouk
řada sopek nad místem, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou
lávový dóm
kopule z husté lávy, která se při výlevu nerozteče a nahromadí se nad průduchem
fumarola
otvor, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
freatická exploze
výbuch, při kterém se podzemní voda ohřátá magmatem náhle změní v páru; nové magma přitom na povrch nevystoupí

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Leyte, PANGAEA (2020)
  2. Biliran (272080), Smithsonian Global Volcanism Program

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.