Makhahnas

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Mariana Arc

Kde

N. Pacific, Mariana Arc

Prostředí

arc volcano

Činnost

active, inferred

Hloubka

420 m

Objeven

2003 no plume detected

Poloha

20,530°, 144,883°

Podmořská sopka v nejsevernější části Marianského oblouku, asi 10 km jihozápadně od ostrova Farallon de Pajaros. Katalog InterRidge ji vede jako místo s činnými horkými prameny na základě historické podmořské sopečné činnosti; při průzkumu v roce 2003 tu ve vodě žádné stopy pramenů nenašli. ^{[1, 2]}

Co to je

Marianský oblouk je řada sopek v západním Tichém oceánu, které vznikají nad místem, kde se Pacifická deska zanořuje do hloubky. Makhahnas leží ve vodách Severních Marianských ostrovů, které spravují Spojené státy. ^{[4, 1]}

Údaje o hloubce vrcholu se liší: katalog InterRidge uvádí asi 420 m, americká geologická služba USGS píše, že se sopka zvedá do 640 m pod hladinu. Sousední ostrov Farallon de Pajaros je činná sopka, která podle USGS naposledy soptila v roce 1967; erupce se podle téhož zdroje pozorovaly i z podmořských průduchů v okolí. ^{[1, 2]}

Co o něm dnes víme

Od 9. února do 5. března 2003 proplula americká výzkumná loď Thomas G. Thompson celým Marianským obloukem v délce asi 1 200 km. Šlo o první úplný průzkum horkých pramenů na tomto oblouku. Nad Makhahnasem tehdy přístroje žádný hydrotermální oblak nezachytily. ^{[3, 1]}

Navazující studie z roku 2008 napočítala na 1 370 km oblouku 76 sopečných staveb seskupených do 60 sopečných center. Nejméně 26 z nich (20 podmořských) je hydrotermálně nebo sopečně činných. Makhahnas v její tabulce podle katalogu InterRidge figuruje; jako činný ho katalog vede kvůli historické podmořské sopečné činnosti, ne kvůli naměřenému oblaku. ^{[4, 1]}

Autoři studie odhadli, že všechny nitrooceánské sopečné oblouky (vzniklé uprostřed oceánu, daleko od pevnin) dohromady mohou vydávat asi 10 % toho, co do oceánu přinášejí horké prameny na středooceánských hřbetech. ^[4]

Fakta

Průzkum 2003

loď Thomas G. Thompson, oblak nezachycen

Nejbližší ostrov

Farallon de Pajaros, asi 10 km severovýchodně

Vrchol pod hladinou

asi 420 m (InterRidge), 640 m (USGS)

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály

hydrotermální oblak

vrstva vody nad průduchem, která je teplejší, zakalená nebo chemicky změněná; podle ní se průduchy hledají

sopečný oblouk

řada sopek nad místem, kde se jedna litosférická deska zanořuje pod druhou

subdukce

zanořování jedné litosférické desky pod druhou do zemského pláště

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Makhahnas, PANGAEA (2020)
2. Farallon de Pajaros, U.S. Geological Survey
3. Embley, R.W., Baker, E.T., Chadwick, W.W., Lupton, J.E., Resing, J.A., Massoth, G.J. et al. (2004): Explorations of Mariana Arc volcanoes reveal new hydrothermal systems. Eos, Transactions AGU 85(4), 37–40, doi:10.1029/2004EO040001, Eos, Transactions American Geophysical Union (abstrakt přes Crossref) (2004)
4. Baker, E.T., Embley, R.W., Walker, S.L., Resing, J.A., Lupton, J.E., Nakamura, K., de Ronde, C.E.J., Massoth, G.J. (2008): Hydrothermal activity and volcano distribution along the Mariana arc. Journal of Geophysical Research 113, B08S09, doi:10.1029/2007JB005423, Journal of Geophysical Research: Solid Earth (abstrakt přes Crossref) (2008)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.