MAR, 17 S

hydrotermální průduchy, S. Atlantic, S MAR

Kde: S. Atlantic, S MAR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 3 280 m
Objeven: 2013 plume only
Poloha: -17,252°, -14,227°

MAR, 17 S je místo na jižní části Středoatlantského hřbetu u 17° 15′ jižní šířky, kde dno leží asi 3 280 m pod hladinou. Průduchy tu zatím nikdo neviděl; o horkých pramenech svědčí jen slabá chemická stopa ve vodě, kterou v roce 2013 zachytila německá výprava. Podle ní jde spíš o chladnější, čirý vývěr než o černé kuřáky. ^{[1, 2]}

Objev

Jižní Středoatlantský hřbet mezi 13° a 33° j. š. byl až do roku 2013 z hlediska horkých pramenů téměř neprozkoumaný. Na jaře 2013 ho systematicky proměřila výprava MSM25 německé výzkumné lodi Maria S. Merian. Vědci prošli 16 úseků hřbetu (segmentů) v délce přes 2 100 km. ^[1]

Úsek mezi 16° 24′ a 17° 36′ j. š. proměřili jen jednou svislou sondou CTD (stanice 107), spuštěnou nad vyvýšeninou ve středu úseku. Riftové údolí (příkop podél osy hřbetu) je tu nezvykle úzké, asi 1,5 km, zatímco severněji i jižněji je široké kolem 10 km. ^[1]

Katalog InterRidge proto místo vede jako „činné, odvozené“: o průduchu víme jen ze signálu ve vodě, ne z pozorování dna. ^[2]

Co o něm dnes víme

Čidlo na sondě zaznamenalo v hloubce 3 010–3 015 m, asi 260 m nade dnem, pokles oxidačně-redukčního potenciálu o 21 mV. Tento signál vyvolávají látky z průduchu, které se ve vodě rychle rozkládají, takže zdroj podle autorů nebude dál než asi 1 km od místa měření. ^[1]

Ve vzorku vody z hloubky 3 055 m byl poměr helia-3 k běžnému heliu-4 o 19,9 % vyšší než v atmosféře. Podle autorů nepřesahuje běžné pozadí v této části oceánu 10 %, vyšší hodnoty tedy prozrazují příměs vody z průduchů. Helium-3 pochází ze zemského pláště a ve vodě se jen ředí, proto je to spolehlivá stopa. ^[1]

Voda přitom nebyla zakalená. Chybějící zákal autoři vykládají tak, že zdejší vývěr bude spíš chladnější a chudý na částice – tedy ne typický „černý kuřák“. ^[1]

Studie z roku 2019 shrnula celou výpravu: oblaka vody z průduchů našla nad deseti úseky, což ukazuje na 14 dosud neznámých polí. Většina z nich leží ve vyvýšených středech úseků – na takové vyvýšenině je i místo u 17° j. š. Mezi 19° a 23° j. š. naopak průduchy chybějí. ^[1]

Fakta

Zjištěno: 2013, výprava MSM25 lodi Maria S. Merian
Signál: pokles oxidačně-redukčního potenciálu o 21 mV, helium-3 +19,9 %
Prostředí: vyvýšenina ve středu úseku hřbetu, úzké riftové údolí (asi 1,5 km)
Pravděpodobný typ: chladnější vývěr chudý na částice

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály a plyny
úsek hřbetu (segment): část středooceánského hřbetu mezi dvěma zlomy nebo posuny osy; každý úsek má trochu jiný přísun magmatu
CTD sonda: přístroj spouštěný z lodi na laně, který měří vodivost (slanost), teplotu a hloubku vody a často nese i další čidla a láhve na vzorky
riftové údolí: příkop podél osy pomalého středooceánského hřbetu, kde se od sebe vzdalují desky
oxidačně-redukční potenciál: elektrická veličina, která prudce klesne, když čidlo projde vodou s látkami z průduchu (např. železem nebo sirovodíkem); ukazuje na zdroj vzdálený řádově do 1–2 km
helium-3: vzácná lehká forma helia; jeho nadbytek v hluboké vodě pochází ze zemského pláště a do oceánu se dostává průduchy. Nereaguje s ničím, ve vodě se jen ředí, a tak dobře prozrazuje vodu z průduchů
zákal: množství drobných částic ve vodě; vlečky z horkých černých kuřáků bývají zakalené

Zdroje

Schmid, F., Peters, M., Walter, M., Devey, C., Petersen, S., Yeo, I., Köhler, J., Jamieson, J.W., Walker, S., Sültenfuß, J. (2019): Physico-chemical properties of newly discovered hydrothermal plumes above the Southern Mid-Atlantic Ridge (13°–33°S). Deep Sea Research Part I 148, 34–52, doi:10.1016/j.dsr.2019.04.010, Deep Sea Research Part I (přijatý rukopis v GEOMAR OceanRep) (2019)
Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – MAR, 17 S, PANGAEA (2020)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.