Mata Fa

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde

S. Pacific, Lau Basin

Prostředí

arc volcano

Činnost

active, inferred

Hloubka

2 600 m

Objeven

2010 plume only

Poloha

-14,983°, -173,800°

Mata Fa je podmořská sopka v severovýchodní části Lauské pánve u Tongy, jedna ze sedmi sopek severní skupiny Mata. V roce 2010 nad ní vědci zachytili oblak vody z horkých pramenů, samotné průduchy ale přímo potvrzeny nebyly. ^{[1, 2]}

Co to je

Řetěz devíti sopek Mata leží 12–30 km západně od sopečného oblouku Tofua, tedy za hlavní řadou sopek nad subdukcí. Sedm severních sopek se zvedá 900–1 300 m nade dno a jejich vrcholy leží 1 900–2 400 m hluboko; dvě jižní, West Mata a East Mata, jsou vyšší a mělčí. ^[2]

Severní sopky nesou jména podle tonžských číslovek od jedné do sedmi: Taha, Ua, Tolu, Fa, Nima, Ono a Fitu. Všechny sopky Mata chrlí boninit, vzácnou lávu typickou pro oblasti nad subdukcí. ^[3]

Databáze InterRidge řadí Mata Fa mezi sopky sopečného oblouku, ale upozorňuje, že na konferenci AGU v roce 2018 bylo toto prostředí označeno jako oblast za obloukem. Studie z roku 2019 označuje sopky Mata za sopky uvnitř desky. ^{[1, 2]}

Objev

Průduchy na Mata Fa se projevily jen hydrotermální vlečkou – oblakem teplejší a zakalené vody, který stoupá od pramenů na dně. Zachytilo ji měření v roce 2010; řetěz sopek Mata tehdy popsal E. T. Baker s kolegy. ^{[1, 2]}

Vlečka ležela v hloubce 2 400–2 500 m a vystoupala asi 150 m nad svůj zdroj. Voda v ní byla teplejší asi o 0,07 °C a přístroje v ní zachytily i změnu oxidačně-redukčního potenciálu, typickou pro vodu z průduchů. Studie z roku 2019 podle těchto údajů řadí Mata Fa mezi místa s vývěrem horké vody. ^[2]

Co o něm dnes víme

Přímo na dně se vývěr horké vody na Mata Fa doložit nepodařilo. Studie z roku 2019 píše, že robotické ponorky potvrdily vysokoteplotní výtok na všech činných sopkách Mata kromě Fa a East Mata. U Fa se tedy vysoká teplota pramenů odvozuje jen z vlastností vlečky. ^[2]

V prosinci 2017 zkoumala severní sopky Mata loď Falkor s robotickou ponorkou SuBastian. Cílem bylo porovnat sopky v různých fázích vývoje a pochopit, proč jen některé mají činné horké prameny. Výsledky pro jednotlivé sopky zpráva z výpravy neuvádí. ^[3]

Fakta

Měření vlečky

2010

Hloubka vlečky

2 400–2 500 m

Řetěz sopek Mata

9 sopek, 12–30 km západně od oblouku Tofua

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vyvěrá voda ohřátá v hornině od magmatu a obohacená o rozpuštěné minerály

hydrotermální vlečka

oblak teplejší, zakalené a chemicky změněné vody, který stoupá od průduchů a podle kterého se průduchy hledají

subdukce

pohyb, při kterém se jedna litosférická deska noří pod druhou do zemského pláště

sopečný oblouk

řada sopek, která vzniká nad deskou zanořující se do pláště, souběžně s hlubokomořským příkopem

boninit

vzácná sopečná hornina bohatá na hořčík, vznikající nad zónami subdukce

oxidačně-redukční potenciál

veličina, která ukazuje, zda voda spíš látky oxiduje, nebo redukuje; prudce se mění v blízkosti průduchů, odkud vycházejí redukované látky jako rozpuštěné železo nebo sirovodík

Zdroje

1. Beaulieu, S. E., Szafrański, K. M.: InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, verze 3.4 – Mata Fa, PANGAEA (2020)
2. Baker, E. T., Walker, S. L., Massoth, G. J., Resing, J. A.: The NE Lau Basin: Widespread and Abundant Hydrothermal Venting in the Back-Arc Region Behind a Superfast Subduction Zone. Frontiers in Marine Science 6 (2019), 382, doi:10.3389/fmars.2019.00382, Frontiers in Marine Science (2019)
3. Chadwick, B.: Where Are All These Matas? (deník výpravy Underwater Fire: Studying the Submarine Volcanoes of Tonga, 12. 12. 2017), Schmidt Ocean Institute (2017)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.