Mata Nima

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde: S. Pacific, Lau Basin
Prostředí: arc volcano
Činnost: inactive
Hloubka: 2 670 m
Objeven: 2010 no plume detected
Poloha: -14,958°, -173,783°

Mata Nima je malá podmořská sopka v severovýchodní části Lauské pánve u Tongy v jižním Pacifiku, jedna ze sedmi sopek severní skupiny Mata. Na rozdíl od většiny svých sousedů nad ní výzkumníci nenašli stopy horkých podmořských pramenů, a katalog InterRidge ji proto vede jako nečinnou. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Sopky Mata tvoří řetěz devíti protáhlých sopek, které leží 12–30 km západně od sopečného oblouku Tofua a jsou seřazeny do mírného oblouku vedle sebe. Všechny jsou protažené zhruba ze západojihozápadu na východoseverovýchod; podle autorů to určují menší trhliny v zemské kůře. ^[2]

Sedm severních sopek je menších než dvě jižní (West a East Mata): vystupují 900–1 300 m nade dno a jejich vrcholy leží 1 900–2 400 m pod hladinou. Stojí těsně u sebe – jejich vrcholy dělí jen 1–1,5 km. Katalog InterRidge uvádí pro Mata Nima hloubku 2 670 m, její polohu ale jen přibližně. ^{[2, 3, 1]}

Jak vznikl

Severovýchodní Lauská pánev je oblast za sopečným obloukem Tofua, nad zónou, kde se jedna deska velmi rychle noří pod druhou (subdukční zónou). Podle abstraktu E. Bakera a kolegů z roku 2010, citovaného v katalogu InterRidge, leží asi 25 km dlouhý řetěz sopek Mata stranou jak od čela oblouku, tak od rozpínavého hřbetu, kde se pánev rozevírá. ^{[1, 2]}

Jak sopky zařadit, není jednotné: katalog InterRidge je vede jako sopky oblouku, na konferenci AGU v roce 2018 byly označeny za sopky v zaobloukové oblasti a studie z roku 2019 je řadí mezi sopky uvnitř desky. ^{[1, 2]}

Co o něm dnes víme

Oblaky vody od horkých pramenů nad severními sopkami Mata poprvé zachytila výprava lodi Kilo Moana v dubnu a květnu 2010. Při ní proběhlo 24 sondování vodního sloupce přístrojem CTD a 9 tažení kamery nade dnem. Nad sopkou Mata Nima podle katalogu InterRidge žádný oblak nezachytila. ^{[4, 3, 2, 1]}

Údaje o počtu činných sousedů se v pramenech liší. Zpráva z výpravy v prosinci 2010 uvádí, že hydrotermálně činných je šest ze sedmi severních sopek. Souhrnná studie z roku 2019 ale mezi místy bez stop hydrotermální činnosti jmenuje dvě sopky – Mata Nima a Mata Taha. ^{[3, 2]}

V prosinci 2010 vylovila výprava KM1024 vzorky hornin z dvanácti míst ve skupině Mata. Ve všech kromě jednoho byl boninit nebo hornina jemu podobná – vzácný druh magmatu, jehož úplnou škálu složení vědci zatím neznají. Že tolik blízkých sopek je činných zároveň, vědci považují za neobvyklé: může jít o společný zdroj magmatu, nebo o rychlé střídání činnosti v rámci skupiny. ^[3]

Nejznámější sopkou skupiny je West Mata, kde výprava v roce 2009 vůbec poprvé pozorovala proudy lávy vytékající na hlubokém mořském dně. ^{[3, 4]}

Fakta

Skupina: severní sopky Mata (7 z 9 sopek řetězu)
Průzkum: 2010 – oblak horké vody nenalezen
Hornina skupiny: boninit

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
sopečný oblouk: řada sopek nad místem, kde se jedna deska noří pod druhou
subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou do zemského pláště
CTD: přístroj spouštěný z lodi, který měří slanost, teplotu a hloubku vody (a často i její zákal)
zaoblouková pánev: oblast za sopečným obloukem, kde se kůra roztahuje a může vznikat nové mořské dno
rozpínavý hřbet: podmořský hřbet, kde se dno rozevírá a vzniká nová oceánská kůra
oblak (plume): mrak teplejší, zakalené nebo chemicky změněné vody, který stoupá od průduchů a roznáší se proudy
boninit: vzácný druh magmatu (a z něj ztuhlé lávy), který se vyskytuje u sopečných oblouků

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Mata Nima, PANGAEA (2020)
Baker, E.T., Walker, S.L., Massoth, G.J., Resing, J.A. (2019): The NE Lau Basin: Widespread and Abundant Hydrothermal Venting in the Back-Arc Region Behind a Superfast Subduction Zone. Frontiers in Marine Science 6, 382, doi:10.3389/fmars.2019.00382, Frontiers in Marine Science (2019)
NE Lau 2010b (KM1024) – zpráva z výpravy lodi Kilo Moana, prosinec 2010, NOAA PMEL, Earth-Ocean Interactions Program (2011)
NE Lau Basin – přehled výprav 2008–2017, NOAA PMEL, Earth-Ocean Interactions Program

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.