Mata Taha

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde

S. Pacific, Lau Basin

Prostředí

arc volcano

Činnost

active, inferred

Hloubka

2 160 m

Objeven

2010 plume only

Poloha

-15,042°, -173,783°

Mata Taha je podmořská sopka v severovýchodní části Lauské pánve u Tongy, jedna ze sedmi sopek severní skupiny Mata. Zda na ní jsou horké prameny, je nejisté: databáze InterRidge ji vede jako pravděpodobně činnou podle měření vody z roku 2010, studie z roku 2019 ji ale počítá mezi sopky bez známek hydrotermální činnosti. ^{[1, 2]}

Co to je

Sopky Mata tvoří řetěz devíti podmořských sopek 12–30 km západně od sopečného oblouku Tofua, tedy za hlavní řadou sopek nad subdukcí. Sedm severních sopek se zvedá 900–1 300 m nade dno a jejich vrcholy leží 1 900–2 400 m hluboko. InterRidge uvádí pro vrchol Mata Taha hloubku 2 160 m, polohu ale jen přibližně. ^{[2, 1]}

Jména severních sopek jsou tonžské číslovky od jedné do sedmi: Taha, Ua, Tolu, Fa, Nima, Ono a Fitu. Láva všech sopek Mata je boninit, vzácná hornina typická pro oblasti nad subdukcí. ^[3]

Co o něm dnes víme

Databáze InterRidge řadí Mata Taha mezi činná pole, ale jen „odvozeně“: průduchy nikdo neviděl a jediným dokladem je hydrotermální vlečka – oblak zakalené a chemicky změněné vody od pramenů na dně –, zaznamenaná v roce 2010. ^[1]

Studie z roku 2019, která shrnula měření z deseti výprav do severovýchodní Lauské pánve od roku 2004, dospěla jinam. Z 20 výrazných sopek v oblasti podle ní jen tři neměly žádné známky hydrotermální činnosti – a mezi nimi jmenuje sopky Mata Nima a Taha. V tabulce činných míst Mata Taha nemá. ^[2]

V prosinci 2017 zkoumala severní sopky Mata loď Falkor s robotickou ponorkou SuBastian. Vědci chtěli zjistit, proč některé z nich mají činné horké prameny a jiné ne. Výsledky pro jednotlivé sopky zpráva z výpravy neuvádí. ^[3]

Fakta

Měření vlečky

2010 (podle InterRidge)

Řetěz sopek Mata

9 sopek, 12–30 km západně od oblouku Tofua

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vyvěrá voda ohřátá v hornině od magmatu a obohacená o rozpuštěné minerály

hydrotermální vlečka

oblak teplejší, zakalené a chemicky změněné vody, který stoupá od průduchů a podle kterého se průduchy hledají

subdukce

pohyb, při kterém se jedna litosférická deska noří pod druhou do zemského pláště

sopečný oblouk

řada sopek, která vzniká nad deskou zanořující se do pláště, souběžně s hlubokomořským příkopem

boninit

vzácná sopečná hornina bohatá na hořčík, vznikající nad zónami subdukce

Zdroje

1. Beaulieu, S. E., Szafrański, K. M.: InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, verze 3.4 – Mata Taha, PANGAEA (2020)
2. Baker, E. T., Walker, S. L., Massoth, G. J., Resing, J. A.: The NE Lau Basin: Widespread and Abundant Hydrothermal Venting in the Back-Arc Region Behind a Superfast Subduction Zone. Frontiers in Marine Science 6 (2019), 382, doi:10.3389/fmars.2019.00382, Frontiers in Marine Science (2019)
3. Chadwick, B.: Where Are All These Matas? (deník výpravy Underwater Fire: Studying the Submarine Volcanoes of Tonga, 12. 12. 2017), Schmidt Ocean Institute (2017)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.