Mohns Ridge, 72.8 N

hydrotermální průduchy, Arctic, Mohns Ridge

Kde

Arctic, Mohns Ridge

Prostředí

mid-ocean ridge

Činnost

active, inferred

Hloubka

2 300 m

Objeven

2013 plume only

Poloha

72,806°, 4,165°

Místo na Mohnově hřbetu v oblasti Norského a Grónského moře, asi 2 300 m pod hladinou, kde výzkumníci v roce 2013 zachytili ve vodě stopy horkých podmořských pramenů. Samotný pramen na dně katalog zatím neuvádí. ^[1]

Co to je

Mohnův hřbet je část Arktického středooceánského hřbetu (podmořského pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě tektonické desky), který vede od Islandu až do Severního ledového oceánu. Toto místo leží asi na 72° 48′ severní šířky v mezinárodních vodách. Desky se tu od sebe vzdalují jen asi o 15,6 mm za rok, takže jde o tzv. ultrapomalý hřbet. ^{[1, 2]}

Na Mohnově hřbetu je známo několik polí horkých pramenů – například Soria Moria nebo Aegirs Kilde, na jeho severním konci, kde hřbet přechází v Knipovičův hřbet, pak Loki’s Castle – i vyhaslých nalezišť sirníků kovů. Univerzita v Bergenu podnikla v arktických vodách řadu výprav; pole Aegirs Kilde objevila výprava pod jejím vedením v roce 2015. ^[2]

Objev

Katalog InterRidge vede místo jako „činné, odvozené“: v roce 2013 tu byla zachycena jen hydrotermální vlečka, tedy oblak vody ovlivněné prameny, ne samotný průduch. Jako doklad katalog uvádí studii A. Stensland a kolegů z roku 2019 o heliu-3 ve vodě podél Arktického středooceánského hřbetu. ^[1]

Fakta

Doklad

vlečka ve vodě, 2013

Činný průduch

dosud nespatřen

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály

středooceánský hřbet

podmořské pohoří, podél jehož osy se od sebe vzdalují dvě tektonické desky a z magmatu vzniká nová oceánská kůra

hydrotermální vlečka

oblak vody nad pramenem, který se od okolní vody liší teplotou, zákalem nebo rozpuštěnými látkami; lze ho zachytit čidly i daleko od samotného průduchu

ultrapomalý hřbet

středooceánský hřbet, kde se desky od sebe vzdalují jen o pár milimetrů až asi 2 cm za rok

helium-3

vzácná lehká forma helia, která uniká z nitra Země; její přebytek ve vodě prozrazuje vliv podmořských pramenů

sirníky

minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny a kupy kolem mnoha průduchů

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Mohns Ridge, 72.8 N (cituje Stensland, A. et al. 2019: 3He along the ultraslow spreading AMOR in the Norwegian-Greenland Seas, Deep-Sea Research I 147, 1–11, doi:10.1016/j.dsr.2019.04.004), PANGAEA (2020)
2. Pedersen, R.B., Bjerkgård, T.: Sea-floor massive sulphides in Arctic waters (kapitola 5, s. 209–215), Geological Survey of Norway (NGU) / Centre for Geobiology, University of Bergen (2016)

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.