MTJ, T08C03 and T08C04

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde: S. Pacific, Lau Basin
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, inferred
Hloubka: 2 300 m
Objeven: 2008 plume only
Poloha: -15,610°, -174,820°

Místo na dně Lauské pánve v Tichém oceánu, za ostrovním obloukem Tongy, asi 2 300 m pod hladinou. Průduchy tu nikdo neviděl; o jejich existenci svědčí jen oblaky ohřáté a zakalené vody, které v listopadu 2008 zachytily přístroje tažené za lodí. ^{[1, 2]}

Co to je

Místo leží v Lauské pánvi – zaobloukové pánvi za ostrovním obloukem Tongy, kde se mořské dno roztahuje. Jméno MTJ je zkratka trojného bodu Mangatolo (studie z roku 2019 píše Mangatolou), kde se stýkají tři podmořské hřbety, na nichž se od sebe vzdalují desky. Leží asi 30 km západně od Severovýchodního lauského hřbetu. ^{[1, 2]}

Označení T08C03 a T08C04 jsou čísla dvou tahů přístrojů z výpravy v roce 2008, nad jejichž křížením byly oblaky zachyceny. Katalog InterRidge vede místo jako činné jen odvozeně: samotné průduchy, jejich teplota ani živočichové nejsou známí. Hloubka dna je podle katalogu 2 250–2 300 m. Místo leží ve vodách Tongy. ^[1]

Objev

Oblaky našla výprava lodi Thomas G. Thompson (označení TN227), která severovýchodní Lauskou pánev zkoumala od 13. do 28. listopadu 2008. Vědci spouštěli a vytahovali za plující lodí sondu s čidly (tzv. tow-yo) a měřili zákal vody, její teplotu a chemické vlastnosti. ^{[3, 2, 1]}

Studie z roku 2019 tu rozlišuje tři místa (č. 13, 14 a 15). U míst 13 a 15 stoupal oblak asi 200 m nade dno, do hloubky 2 050–2 150 m, a autoři je řadí k vysokoteplotním průduchům. Místo 14 mělo slabý oblak jen asi 70 m nade dnem, a proto ho považují za místo s chladnějším, pomalým výtokem. ^[2]

Čidlo, které reaguje na chemicky redukované látky z průduchů, tu žádnou změnu nezaznamenalo; oblaky se projevily jen zákalem a nepatrným oteplením vody (o 0,006–0,016 °C). ^[2]

Co o něm dnes víme

Studie Bakera a kolegů z roku 2019 shrnula průzkumy vody v severovýchodní Lauské pánvi od roku 2004 a napočítala 43 činných míst: 31 na hřbetech, 2 na sopečném oblouku Tofua a 10 na sopkách uvnitř desky. U trojného bodu Mangatolo jich je devět; šest leží na jeho severním rameni nebo blízko samotného styku hřbetů. ^[2]

Po přepočtu na rychlost rozpínání je na hřbetech celé Lauské pánve podle autorů činných míst asi desetkrát víc, než by se čekalo podle středooceánských hřbetů. Velkou část rozdílu přičítají důkladnějším metodám průzkumu, celá oblast se ale podle nich zdá hydrotermálně čilejší i ve srovnání s jinými dobře prozkoumanými hřbety; pánev totiž čerpá magma jak z hřbetů, tak ze sopečného oblouku. Leží za nejrychlejší subdukcí na Zemi – desky se tu sbíhají rychlostí až asi 240 mm za rok. ^[2]

Údaje o rychlosti rozpínání se liší: katalog InterRidge uvádí 97,3 mm za rok, ale studie z roku 2019 podle novějšího modelu pohybu desek počítá pro toto místo s 32 mm za rok. ^{[1, 2]}

Fakta

Objev: listopad 2008, jen oblaky ve vodě (loď Thomas G. Thompson, TN227)
Hloubka oblaků: 2 050–2 250 m
Místa ve studii 2019: č. 13 a 15 (vysokoteplotní), č. 14 (nízkoteplotní)
Rychlost rozpínání: 32 mm/rok (Baker a kol. 2019)

Slovníček

zaoblouková pánev: mořská pánev za ostrovním obloukem sopek, kde se dno roztahuje a vzniká nová oceánská kůra
hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
hydrotermální oblak: mrak zakalené, teplejší a chemicky odlišné vody, který stoupá z průduchů a rozlévá se ve vodním sloupci nad nimi
subdukce: zasouvání jedné litosférické desky pod druhou
trojný bod: místo, kde se stýkají tři litosférické desky nebo tři hřbety, na nichž se desky rozestupují
tow-yo: způsob měření, kdy loď pomalu pluje a sondu s čidly přitom opakovaně spouští a vytahuje, takže proměří svislý řez vodou

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – MTJ, T08C03 and T08C04, PANGAEA (2020)
Baker, E.T., Walker, S.L., Massoth, G.J., Resing, J.A. (2019): The NE Lau Basin: Widespread and Abundant Hydrothermal Venting in the Back-Arc Region Behind a Superfast Subduction Zone. Frontiers in Marine Science 6, 382, Frontiers in Marine Science, doi:10.3389/fmars.2019.00382 (2019)
Baumberger, T., Lilley, M.D., Lupton, J.E., Baker, E.T., Resing, J.A., Buck, N.J., Walker, S.L., Früh-Green, G.L. (2020): Dissolved gas and metal composition of hydrothermal plumes from a 2008 submarine eruption on the Northeast Lau Spreading Center. Frontiers in Marine Science 7, 171, Frontiers in Marine Science, doi:10.3389/fmars.2020.00171 (2020)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.