TerraBeat – zemětřesení a sopky

NELSC, T08C09 and T08C18

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde
S. Pacific, Lau Basin
Prostředí
back-arc spreading center
Činnost
active, inferred
Hloubka
1 800 m
Objeven
2008 plume only
Poloha
-15,403°, -174,263°

Místo na Severovýchodním lauském hřbetu v Tichém oceánu, asi 1 800 m pod hladinou, kde v listopadu 2008 vědci náhodou zastihli probíhající podmořskou erupci. Horké prameny tu zachytili jen podle oblaků ohřáté vody, samotné průduchy katalog neuvádí. [1, 2, 3]

Co to je

NELSC je zkratka anglického Northeast Lau Spreading Center – Severovýchodní lauský hřbet. Je to podmořský hřbet v Lauské pánvi, zaobloukové pánvi za ostrovním obloukem Tongy, na němž se od sebe pomalu vzdalují desky a vzniká nové dno. Místo leží ve vodách Tongy. [1, 2]

Označení T08C09 a T08C18 jsou čísla dvou tahů přístrojů z výpravy v roce 2008. Ve studii z roku 2019 je to místo č. 6; oblak se držel v hloubce 1 700–1 780 m, 40–100 m nad dnem (asi 1 800 m), a autoři ho v roce 2008 řadili k vysokoteplotním průduchům. [1, 2]

Na jižním úseku hřbetu je mělčí vyvýšenina, kterou z obou stran uzavírají dvě sopky, Tafu a Maka. Právě na ní byla v roce 2008 zastižena erupce. Katalog Smithsonian GVP je podle InterRidge vede spolu s místem Puipui jako jedinou sopku Tafu-Maka. [2, 1]

Erupce Puipui 2008

Při výpravě lodi Thomas G. Thompson (TN227, 13.–28. listopadu 2008) zachytila sonda 20. listopadu nad hřbetem první známky probíhající erupce – vodu s mimořádně vysokým obsahem rozpuštěného vodíku. Erupce dostala jméno Puipui. Místo erupce leží asi na 15,39° j. š. a 174,25° z. d., na severovýchodním konci asi 15 km dlouhého úseku hřbetu. [3, 2]

Erupce vyslala do vody tzv. událostní oblaky – mraky ohřáté vody, které se nad hřbetem objevují náhle při podmořských erupcích. Byly ve dvou vrstvách v hloubce 900–1 500 m, níž nad dnem byl ještě další oblak. Tah T08C-09 (21. listopadu) ho zmapoval v hloubce 1 500–1 620 m; tahy T08C-10 a T08C-18 sledovaly místo dalších sedm dní. [3]

Ve vodě bylo neobvykle mnoho rozpuštěného vodíku, až 9 250 nanomolů na litr. Podle autorů to svědčí o tom, že mořská voda reagovala s horkou horninou a lávou, a že erupce byla místy výbušnější, než se předpokládalo. Oblak u dna, bohatý na metan, kovy a helium, podle nich vznikl z jiné, starší hydrotermální kapaliny, která byla předtím uložená v zemské kůře. [3]

Když se sem vědci vrátili v květnu 2009, erupce už skončila. Podvodní robot Jason našel čerstvé polštářové, deskové a lalokovité lávové proudy; proud Puipui byl podél osy hřbetu dlouhý asi 1,7 km. [3]

Co o něm dnes víme

Podle studie z roku 2019 se místa 5 a 6 nejspíš staly vysokoteplotními právě při erupci, která výzkum předešla jen o několik dní. Už v roce 2009 ale obě klesla na místa s chladnějším výtokem. [2]

Celkem studie napočítala v severovýchodní Lauské pánvi 43 činných míst. Velkou hojnost hydrotermálních míst autoři spojují s tím, že Lauská pánev čerpá magma jak z hřbetů, tak ze sopečného oblouku. Leží za nejrychlejší subdukcí na Zemi – desky se tu sbíhají rychlostí až asi 240 mm za rok. [2]

Údaje o rychlosti rozpínání se liší: katalog InterRidge uvádí 109,8 mm za rok, studie z roku 2019 podle novějšího modelu pohybu desek jen 36 mm za rok. [1, 2]

Fakta

Objev
listopad 2008, oblaky nad probíhající erupcí (loď Thomas G. Thompson, TN227)
Erupce
Puipui, listopad 2008, lávový proud asi 1,7 km
Nejvíc vodíku ve vodě
9 250 nM (21. 11. 2008)
Stav 2009
jen nízkoteplotní výtok
Rychlost rozpínání
36 mm/rok (Baker a kol. 2019)

Slovníček

zaoblouková pánev
mořská pánev za ostrovním obloukem sopek, kde se dno roztahuje a vzniká nová oceánská kůra
hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
hydrotermální oblak
mrak zakalené, teplejší a chemicky odlišné vody, který stoupá z průduchů a rozlévá se ve vodním sloupci nad nimi
subdukce
zasouvání jedné litosférické desky pod druhou
událostní oblak
velký oblak ohřáté vody, který se nad hřbetem objeví náhle při podmořské erupci (anglicky event plume)
polštářová láva
láva, která pod vodou tuhne do oblých bochníků podobných polštářům
nanomol na litr (nM)
jednotka velmi malého množství rozpuštěné látky – miliardtina molu v litru vody

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – NELSC, T08C09 and T08C18, PANGAEA (2020)
  2. Baker, E.T., Walker, S.L., Massoth, G.J., Resing, J.A. (2019): The NE Lau Basin: Widespread and Abundant Hydrothermal Venting in the Back-Arc Region Behind a Superfast Subduction Zone. Frontiers in Marine Science 6, 382, Frontiers in Marine Science, doi:10.3389/fmars.2019.00382 (2019)
  3. Baumberger, T., Lilley, M.D., Lupton, J.E., Baker, E.T., Resing, J.A., Buck, N.J., Walker, S.L., Früh-Green, G.L. (2020): Dissolved gas and metal composition of hydrothermal plumes from a 2008 submarine eruption on the Northeast Lau Spreading Center. Frontiers in Marine Science 7, 171, Frontiers in Marine Science, doi:10.3389/fmars.2020.00171 (2020)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.