NELSC, T08C09 and T08C18

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde: S. Pacific, Lau Basin
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, inferred
Hloubka: 1 800 m
Objeven: 2008 plume only
Poloha: -15,403°, -174,263°

Místo na Severovýchodním lauském hřbetu v Tichém oceánu, asi 1 800 m pod hladinou, kde v listopadu 2008 vědci náhodou zastihli probíhající podmořskou erupci. Horké prameny tu zachytili jen podle oblaků ohřáté vody, samotné průduchy katalog neuvádí. ^{[1, 2, 3]}

Co to je

NELSC je zkratka anglického Northeast Lau Spreading Center – Severovýchodní lauský hřbet. Je to podmořský hřbet v Lauské pánvi, zaobloukové pánvi za ostrovním obloukem Tongy, na němž se od sebe pomalu vzdalují desky a vzniká nové dno. Místo leží ve vodách Tongy. ^{[1, 2]}

Označení T08C09 a T08C18 jsou čísla dvou tahů přístrojů z výpravy v roce 2008. Ve studii z roku 2019 je to místo č. 6; oblak se držel v hloubce 1 700–1 780 m, 40–100 m nad dnem (asi 1 800 m), a autoři ho v roce 2008 řadili k vysokoteplotním průduchům. ^{[1, 2]}

Na jižním úseku hřbetu je mělčí vyvýšenina, kterou z obou stran uzavírají dvě sopky, Tafu a Maka. Právě na ní byla v roce 2008 zastižena erupce. Katalog Smithsonian GVP je podle InterRidge vede spolu s místem Puipui jako jedinou sopku Tafu-Maka. ^{[2, 1]}

Erupce Puipui 2008

Při výpravě lodi Thomas G. Thompson (TN227, 13.–28. listopadu 2008) zachytila sonda 20. listopadu nad hřbetem první známky probíhající erupce – vodu s mimořádně vysokým obsahem rozpuštěného vodíku. Erupce dostala jméno Puipui. Místo erupce leží asi na 15,39° j. š. a 174,25° z. d., na severovýchodním konci asi 15 km dlouhého úseku hřbetu. ^{[3, 2]}

Erupce vyslala do vody tzv. událostní oblaky – mraky ohřáté vody, které se nad hřbetem objevují náhle při podmořských erupcích. Byly ve dvou vrstvách v hloubce 900–1 500 m, níž nad dnem byl ještě další oblak. Tah T08C-09 (21. listopadu) ho zmapoval v hloubce 1 500–1 620 m; tahy T08C-10 a T08C-18 sledovaly místo dalších sedm dní. ^[3]

Ve vodě bylo neobvykle mnoho rozpuštěného vodíku, až 9 250 nanomolů na litr. Podle autorů to svědčí o tom, že mořská voda reagovala s horkou horninou a lávou, a že erupce byla místy výbušnější, než se předpokládalo. Oblak u dna, bohatý na metan, kovy a helium, podle nich vznikl z jiné, starší hydrotermální kapaliny, která byla předtím uložená v zemské kůře. ^[3]

Když se sem vědci vrátili v květnu 2009, erupce už skončila. Podvodní robot Jason našel čerstvé polštářové, deskové a lalokovité lávové proudy; proud Puipui byl podél osy hřbetu dlouhý asi 1,7 km. ^[3]

Co o něm dnes víme

Podle studie z roku 2019 se místa 5 a 6 nejspíš staly vysokoteplotními právě při erupci, která výzkum předešla jen o několik dní. Už v roce 2009 ale obě klesla na místa s chladnějším výtokem. ^[2]

Celkem studie napočítala v severovýchodní Lauské pánvi 43 činných míst. Velkou hojnost hydrotermálních míst autoři spojují s tím, že Lauská pánev čerpá magma jak z hřbetů, tak ze sopečného oblouku. Leží za nejrychlejší subdukcí na Zemi – desky se tu sbíhají rychlostí až asi 240 mm za rok. ^[2]

Údaje o rychlosti rozpínání se liší: katalog InterRidge uvádí 109,8 mm za rok, studie z roku 2019 podle novějšího modelu pohybu desek jen 36 mm za rok. ^{[1, 2]}

Fakta

Objev: listopad 2008, oblaky nad probíhající erupcí (loď Thomas G. Thompson, TN227)
Erupce: Puipui, listopad 2008, lávový proud asi 1,7 km
Nejvíc vodíku ve vodě: 9 250 nM (21. 11. 2008)
Stav 2009: jen nízkoteplotní výtok
Rychlost rozpínání: 36 mm/rok (Baker a kol. 2019)

Slovníček

zaoblouková pánev: mořská pánev za ostrovním obloukem sopek, kde se dno roztahuje a vzniká nová oceánská kůra
hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
hydrotermální oblak: mrak zakalené, teplejší a chemicky odlišné vody, který stoupá z průduchů a rozlévá se ve vodním sloupci nad nimi
subdukce: zasouvání jedné litosférické desky pod druhou
událostní oblak: velký oblak ohřáté vody, který se nad hřbetem objeví náhle při podmořské erupci (anglicky event plume)
polštářová láva: láva, která pod vodou tuhne do oblých bochníků podobných polštářům
nanomol na litr (nM): jednotka velmi malého množství rozpuštěné látky – miliardtina molu v litru vody

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – NELSC, T08C09 and T08C18, PANGAEA (2020)
Baker, E.T., Walker, S.L., Massoth, G.J., Resing, J.A. (2019): The NE Lau Basin: Widespread and Abundant Hydrothermal Venting in the Back-Arc Region Behind a Superfast Subduction Zone. Frontiers in Marine Science 6, 382, Frontiers in Marine Science, doi:10.3389/fmars.2019.00382 (2019)
Baumberger, T., Lilley, M.D., Lupton, J.E., Baker, E.T., Resing, J.A., Buck, N.J., Walker, S.L., Früh-Green, G.L. (2020): Dissolved gas and metal composition of hydrothermal plumes from a 2008 submarine eruption on the Northeast Lau Spreading Center. Frontiers in Marine Science 7, 171, Frontiers in Marine Science, doi:10.3389/fmars.2020.00171 (2020)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.