NELSC, T08C12

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde

S. Pacific, Lau Basin

Prostředí

back-arc spreading center

Činnost

active, inferred

Hloubka

2 000 m

Objeven

2008 plume only

Poloha

-15,218°, -174,179°

NELSC, T08C12 je místo na severovýchodním lauském rozšiřovacím centru (NELSC) ve vodách Tongy, kde dno leží asi 2 000 m pod hladinou. V listopadu 2008 tu americká výprava zachytila ve vodě oblak, který prozrazuje horký pramen na dně. Samotný průduch zatím nikdo neviděl, katalog InterRidge ho proto vede jako „činný, odvozený“. ^{[1, 2, 3]}

Jak vznikl

Severovýchodní lauské rozšiřovací centrum (Northeast Lau Spreading Center, NELSC) je jedna z os v severovýchodní části Lauské pánve, kde se dno rozestupuje a vzniká nová oceánská kůra. Pánev leží za sopečným obloukem Tonga, je to tedy zaoblouková pánev. Desky se u Tongy sbíhají až asi o 240 mm za rok. ^[2]

NELSC leží jen asi 70 km od sopečného oblouku Tofua. Kolem 15,2° jižní šířky, kde je toto místo, tvoří osu vyvýšený hřbet asi 6 km široký. Rychlost rozestupování na NELSC a v sousedním trojném bodě Mangatolo (místě, kde se stýkají tři osy rozestupování) roste směrem k severu, z 32 mm za rok u 15,7° j. š. na 42 mm za rok u 15,2° j. š. ^[2]

Údaje o rychlosti se rozcházejí: Baker a kolegové (2019) uvádějí pro toto místo 39 mm za rok, katalog InterRidge 109,8 mm za rok. ^{[2, 1]}

Objev

Stopu zachytila výprava TN227 americké výzkumné lodi Thompson, která v listopadu 2008 (13.–28. 11.) vyplula z Apie na Samoi. Vedl ji John Lupton z laboratoře PMEL amerického úřadu NOAA. Jejím hlavním cílem bylo najít v severovýchodní části Lauské pánve hydrotermální činnost podle oblaků ve vodě a zmapovat dno, kde dosud nebyly podrobné mapy. ^[3]

Za 16 dní na moři vědci provedli 28 svislých měření a 19 tzv. tow-yo profilů, při nichž loď pluje rychlostí asi jednoho uzlu a sondu na laně střídavě spouští a vytahuje. Lodní sonar přitom zmapoval asi 8 300 km² dna. ^[3]

Jméno místa pochází z označení jednoho z těchto profilů, T08C-12. Ten vědci 22. listopadu 2008 projeli podél nejsevernějšího úseku NELSC, od 15,24° k 15,14° jižní šířky. ^{[3, 1]}

Na téže výpravě vědci na jižnější části NELSC kolem 15,39° jižní šířky usoudili z vysoko vystupujících oblaků, velkého množství vodíku a úlomků sopečného skla ve vodě, že tam právě probíhá nebo nedávno proběhla podmořská erupce. ^[3]

Co o něm dnes víme

V přehledu hydrotermálních míst severovýchodní Lauské pánve z roku 2019 jsou z profilu T08C12 dvě místa, č. 1 a č. 2; poloha v katalogu InterRidge odpovídá místu č. 2. Oblak tu ležel v hloubce 1 880–1 920 m nad dnem odhadovaným na 2 000 m a vystupoval asi 120 m nade dno. Voda v něm byla teplejší o 0,11 °C a čidlo ORP ukázalo pokles o 25 mV, zakalení bylo jen slabé. ^{[2, 1]}

Místo č. 1 o kus severněji (15,18° j. š.) mělo oblak v hloubce 1 970–2 000 m nad dnem asi 2 100 m hlubokým, vystupující asi 130 m. Oteplení tu bylo 0,04 °C a pokles ORP jen 1 mV. ^[2]

Autoři obě místa zařadili mezi vysokoteplotní, tedy s horkým soustředěným výtokem. Připomínají ale, že takové zařazení je jen odvozené z měření ve vodě: ze 43 činných míst, která v oblasti napočítali, prozkoumal podvodní robot přímo jen 13. ^[2]

Fakta

Výprava

TN227, loď Thompson, listopad 2008

Typ výtoku

vysokoteplotní (odvozeno z oblaku)

Výstup oblaku

asi 120 m nad dno

Rozestupování dna

asi 39 mm za rok (Baker a kol. 2019)

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí

zaoblouková pánev

oblast za sopečným obloukem, kde se kůra roztahuje a na dně vzniká nová oceánská kůra

oblak (plume)

mrak ohřáté a zakalené nebo chemicky změněné vody, který stoupá od průduchu a rozlévá se ve vodním sloupci; podle něj se průduchy hledají

tow-yo

způsob měření, kdy loď pomalu pluje a měřicí sondu na laně přitom střídavě spouští a vytahuje, takže sonda projede vodu pilovitou dráhou

oxidačně-redukční potenciál (ORP)

veličina popisující, jak snadno látky ve vodě přijímají nebo odevzdávají elektrony; látky z průduchů (např. dvojmocné železo nebo sirné sloučeniny) ji sníží, a čidlo tak pozná jejich přítomnost

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – NELSC, T08C12, PANGAEA (2020)
2. Baker, E.T., Walker, S.L., Massoth, G.J., Resing, J.A. (2019): The NE Lau Basin: Widespread and Abundant Hydrothermal Venting in the Back-Arc Region Behind a Superfast Subduction Zone. Frontiers in Marine Science 6:382, Frontiers in Marine Science (2019)
3. Merle, S. a kol. (2008): Northeast Lau Basin, R/V Thompson Expedition TN227, November 13–28, 2008, Apia to Apia, Western Samoa – zpráva z plavby, NOAA Pacific Marine Environmental Laboratory (2008)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.