Putoto volcanic center
hydrotermální průduchy, S. Pacific, Kermadec Arc
- Kde
- S. Pacific, Kermadec Arc
- Prostředí
- arc volcano
- Činnost
- active, inferred
- Hloubka
- 700 m
- Objeven
- 2004 plume and dredging NZAPLUME III expedition
- Poloha
- -27,680°, -177,610°
Pūtoto je dvojice spojených podmořských sopek v severní části Kermadeckého oblouku v jižním Pacifiku, ve vodách spravovaných Novým Zélandem. Zvedá se z hloubky 1 500 m až do 225 m pod hladinou. Výprava v roce 2004 nad ní zachytila stopy hydrotermální činnosti. [2, 3]
Objev
Hydrotermální činnost tu zjistila novozélandsko-americká výprava NZAPLUME III v září a říjnu 2004. Ta v severní části Kermadeckého oblouku a jižní části oblouku Tofua našla nejméně sedm dosud neznámých podmořských sopečných center. [4, 3, 1]
Výprava nad centrem zachytila hydrotermální oblak – vodu změněnou vývěry z hydrotermálních průduchů, tedy míst, kde ze dna vytéká voda ohřátá v hornině – a vylovila vzorky ze dna. Průduchy samotné zatím nikdo neviděl, katalog InterRidge proto vede místo jako činné jen „odvozeně“. Uvádí dvě místa, PuR1 a PuC2, a hloubku 700 m. [1]
Podle shrnutí výsledků z roku 2008 jsou hydrotermálně činná všechna hlavní podmořská sopečná centra severně od ostrova Raoul, mezi nimi i Putoto. Podíl činných sopek na Kermadeckém oblouku podle autorů stoupá od jihu k severu, z asi 67 % až na 100 %. [3]
Poloha a jméno
Kermadecký oblouk je sopečný oblouk – řada sopek nad místem, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou. Nová centra objevená v roce 2004 mají podle studie z roku 2008 kaldery nebo podobné propadliny, kužely a kopule a nesou známky nedávných erupcí. [4]
V úředním dokumentu z roku 2008 se místo jmenovalo Putoto Volcanic Centre; v roce 2016 zveřejnil Nový Zéland úřední název Pūtoto Seamount, psaný s maorskou délkou samohlásky. Úřední oznámení udává polohu 27° 55,77′ j. š., zatímco katalog InterRidge uvádí 27,68° j. š., tedy asi o 28 km severněji – zdroje se tu rozcházejí. [2, 1]
Podle katalogu InterRidge (údaj z roku 2015) leží centrum v Kermadecké chráněné oblasti mořského dna, kterou vyhlásil Nový Zéland. [1]
Fakta
- Vrchol
- 225 m pod hladinou (úpatí v 1 500 m)
- Činnost zjistila
- výprava NZAPLUME III, 2004
- Úřední název
- Pūtoto Seamount (od 2016)
Slovníček
- hydrotermální průduch
- místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá v hornině pod dnem
- hydrotermální oblak
- voda nad průduchy, která se liší teplotou, zákalem nebo chemickým složením; podle něj se průduchy hledají z lodi
- sopečný oblouk
- řada sopek nad místem, kde se jedna litosférická deska noří pod druhou (subdukce)
- kaldera
- velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
Zdroje
- Beaulieu, S. E., Szafrański, K. M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Putoto volcanic center, PANGAEA (2020)
- Notice of Decisions to Alter, Approve, Assign and Adopt Undersea Feature Names (2016-ln2987), New Zealand Gazette (2016)
- de Ronde, C. E. J., Baker, E. T., Lupton, J. L. a kol.: Contrasting examples of submarine hydrothermal venting along the Kermadec intraoceanic arc and the Aeolian island arc. Geophysical Research Abstracts 10 (2008), EGU2008-A-05597, EGU General Assembly 2008 (2008)
- Graham, I. J., Reyes, A. G., Wright, I. C., Peckett, K. M., Smith, I. E. M., Arculus, R. J.: Structure and petrology of newly discovered volcanic centers in the northern Kermadec–southern Tofua arc, South Pacific Ocean. Journal of Geophysical Research 113 (2008), B08S02, doi:10.1029/2007JB005453 (abstrakt), Journal of Geophysical Research: Solid Earth (2008)
Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.
Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.