Romanche Fracture Zone

hydrotermální průduchy, S. Atlantic, S MAR

Kde: S. Atlantic, S MAR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: inactive
Hloubka: 3 100 m
Objeven: NotProvided
Poloha: -0,977°, -24,513°

Místo v rovníkovém Atlantiku, kde Středoatlantský hřbet přetíná obrovské zlomové pásmo Romanche, asi 3 100 m pod hladinou. Katalog InterRidge tu uvádí jen stopy dávných horkých pramenů – sulfidy v žilkách a roztroušené v přeměněném čediči. Na rudních minerálech z tohoto pásma ale vědci v roce 1976 vysvětlovali, jak v oceánské kůře vznikají ložiska kovů. ^{[1, 2]}

Co to je

Středoatlantský hřbet je podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nové oceánské dno. Hřbet není souvislý: přerušují ho transformní zlomy, podél nichž se jeho úseky posouvají vůči sobě. Zlomové pásmo Romanche posouvá osu hřbetu o 900 km a je největší rovníkové zlomové pásmo Atlantiku. ^[5]

Zlom vytvořil Romanchský příkop, hluboký 7 761 m a asi 300 km dlouhý. Jméno má po francouzské lodi La Romanche, jejíž posádka ho objevila měřením hloubky 11. října 1883. Příkopem proudí studená hlubinná voda ze západní do východní části Atlantiku. ^[5]

Podle katalogu InterRidge se dno v této části hřbetu rozšiřuje asi o 31 mm za rok (31,1 mm), tedy pomalu. Místo je vedeno jako neaktivní a leží ve volném moři, mimo území kteréhokoli státu. ^[1]

Objev

Katalog odkazuje na studii E. Bonattiho, B.-M. Guerstein-Honnorezové a J. Honnoreze z roku 1976. Autoři v ní popsali zrudnění mědi a železa v čedičích přeměněných horkou vodou, které vylovili dredží (ocelovým košem taženým po dně) v místech, kde zlomová pásma Romanche a Vema posouvají osu hřbetu. Čediče podle nich původně vznikly přímo na ose hřbetu. ^{[2, 1]}

Hlavním rudním minerálem byl chalkopyrit (sulfid mědi a železa), dále pyrit a pyrhotin. Sulfidy byly roztroušené v hornině i v síti drobných žilek. Běžným produktem přeměny chalkopyritu byly hydroxidy železa, které obsahovaly až 13 % mědi. ^[2]

Autoři z nálezu odvodili, jak rudy vznikají: horká voda kolující v oceánské kůře u os hřbetů ukládá sulfidy kovů uvnitř kůry, a kde vytéká na dno, vznikají kovonosné usazeniny. Kovy pocházejí hlavně z čediče, síra zčásti ze síranu v mořské vodě. Podporovalo to myšlenku, že velká sulfidová ložiska v ofiolitech – kusech oceánské kůry vyzdvižených na pevninu – vznikla na dávných hřbetech. ^[2]

Co o něm dnes víme

Téhož roku popsal Bonattiho tým i několikacentimetrové pyritové konkrece (hrudky) vylovené z údolí zlomového pásma Romanche, z jiného místa než bod katalogu (podle databáze PANGAEA asi 0,17° j. š., 18,2° z. d.). Podle chemického složení vznikly z horkých roztoků s železem a sírou. Autoři z toho usoudili, že zlomová pásma oceánů jsou místy, kde se tvoří kovy, a že podle měření tepelného toku proudí horká voda rozpraskanou horninou zlomů hluboko pod dnem. ^[3]

V roce 2019 objevila výprava SMARTIES nové hydrotermální pole Romanche v místě, kde se hřbet stýká se zlomem. Leží na ultramafických horninách ze zemského pláště, vedle kupole z peridotitu, kterou vytvořil dnes nečinný odtržný zlom. Pole je nečinné nebo jen slabě činné (jsou tu povlaky mikrobů) a zčásti zřícené. Zda jde o totéž místo, které vede katalog InterRidge, zdroj neuvádí. ^[4]

Podle konferenčního abstraktu z roku 2023 převažují ve zdejším zrudnění sulfidy železa; mědi a zinku je v něm dohromady méně než 3,5 %. Rudy se ukládaly ve třech fázích, z nichž první proběhla za vysoké teploty. Izotopy síry se tu liší neobvykle hodně ve srovnání s dříve zkoumanými činnými průduchy Středoatlantského hřbetu; autoři zvažují několik možných vysvětlení. ^[4]

Fakta

Posun osy hřbetu: 900 km
Hloubka Romanchského příkopu: 7 761 m
Hlavní rudní minerál: chalkopyrit (1976)
Nové pole Romanche: objeveno 2019, výprava SMARTIES

Slovníček

transformní zlom: zlom, podél kterého se dvě desky posouvají vedle sebe; posouvá úseky středooceánského hřbetu
zlomové pásmo: pruh rozlámaného oceánského dna podél transformního zlomu a jeho pokračování
dredž: ocelový koš, který loď táhne po dně a nabírá do něj horniny
sulfidy: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou
chalkopyrit: mosazně žlutý minerál ze sulfidu mědi a železa, hlavní ruda mědi
ofiolit: kus oceánské kůry a pláště, který se při srážce desek dostal na pevninu
ultramafická hornina: hornina chudá na křemík a bohatá na hořčík a železo, typicky z pláště (peridotit)
odtržný zlom: velký mírně ukloněný zlom, po kterém se na pomalých hřbetech vytahují na dno horniny z hloubky

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Romanche Fracture Zone, PANGAEA (2020)
Bonatti, E., Guerstein-Honnorez, B.-M., Honnorez, J. (1976): Copper-iron sulfide mineralizations from the equatorial Mid-Atlantic Ridge. Economic Geology 71(8), 1515–1525, Economic Geology (abstrakt přes OpenAlex) (1976)
Bonatti, E., Honnorez-Guerstein, B.-M., Honnorez, J., Stern, C. (1976): Hydrothermal pyrite concretions from the Romanche trench (equatorial Atlantic): metallogenesis in oceanic fracture zones. Earth and Planetary Science Letters 32(1), 1–10 (data a abstrakt v PANGAEA), PANGAEA / Earth and Planetary Science Letters, doi:10.1016/0012-821X(76)90177-1 (1976)
Flahaut, J., Pelleter, E., Maia, M., Rouxel, O., Langlade, J., Cheron, S., Boissier, A., Brunelli, D. (2023): Geological, mineralogical, and geochemical characterization of an inactive ultramafic-hosted seafloor massive sulfide (SMS) deposit: Example of the RTI Romanche (MAR). Goldschmidt 2023 Abstract, doi:10.7185/gold2023.18808, Goldschmidt Conference (2023)
Romanche Trench, Wikipedie (anglická)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.