SEIR

hydrotermální průduchy, Indian, SEIR

Kde: Indian, SEIR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: inactive
Hloubka: 5 000 m
Objeven: NotProvided
Poloha: -28,061°, 74,173°

Souhrnný záznam katalogu InterRidge pro Jihovýchodoindický hřbet (Southeast Indian Ridge, SEIR) – podmořské pohoří na hranici Australské a Antarktické desky. Katalog tu nevede jeden průduch, ale „různá místa“ s kovonosnými usazeninami na hřebeni, v hloubkách asi 2 600–5 000 m; činné prameny neuvádí. ^{[1, 2]}

Co to je

Jihovýchodoindický hřbet je středooceánský hřbet – podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nové oceánské dno. Táhne se skoro 6 000 km od trojného bodu Rodrigues v Indickém oceánu (asi 25° j. š., 70° v. d.) až k trojnému bodu Macquarie v Tichém oceánu. Odděluje Australskou a Antarktickou desku. ^[2]

Podle Wikipedie se tu desky od sebe vzdalují asi o 65 mm za rok, podle úseku i o 69–75 mm. Katalog InterRidge uvádí pro svůj bod 58,4 mm za rok. Takový hřbet se řadí mezi středně rychlé. ^{[2, 1]}

Katalog umisťuje záznam do jednoho bodu u 28° j. š. a 74° v. d., nedaleko západního konce hřbetu; jde ale o souhrn „různých míst s kovonosnými usazeninami na hřebeni“ a místo je vedeno jako neaktivní. Kovonosné usazeniny jsou vrstvy bahna obohacené železem, manganem a dalšími kovy, které se usazují poblíž osy hřbetu. Podle souřadnic katalogu je nejbližší činné pole Kairei asi 510 km daleko. Oblast leží ve volném moři. ^[1]

Objev

Jako zdroj katalog uvádí dvě kapitoly ze zpráv amerického projektu hlubokomořského vrtání DSDP (Deep Sea Drilling Project) z roku 1974, ze svazku o 25. plavbě vrtné lodi Glomar Challenger. Obě se ale týkají vrtů v jihozápadní části Indického oceánu – v Madagaskarské a Mosambické pánvi a na Mosambickém hřbetu –, tedy daleko na západ od bodu, kam katalog záznam klade. Jak katalog obě věci spojil, nevysvětluje. ^{[1, 3, 4]}

První kapitola (T. B. Warner a J. M. Gieskes) popisuje vrt 245, provedený v srpnu 1972 v jižní části Madagaskarské pánve na 31° 32′ j. š. a 52° 18′ v. d., v hloubce 4 857 m. Na dně vrtu, těsně nad čedičem, našli černé usazeniny bohaté na mangan, podle autorů z raného paleocénu (počátku třetihor). ^[3]

Co o něm dnes víme

Usazeniny ležící přímo na čedičovém podloží oceánské kůry se často podobají těm, které se dnes tvoří u os činných hřbetů – i když jsou od nich daleko a překrývají je stovky metrů běžného bahna. Vysvětluje to rozpínání oceánského dna: tyto vrstvy vznikly kdysi u osy hřbetu a pak s mladou kůrou odputovaly stranou. ^[3]

Usazeniny z vrtu 245 obsahují asi 11 % železa, zatímco průměrný hlubokomořský jíl asi 6,5 % (obojí přepočteno bez vápence). Chemicky se podobají kovonosným usazeninám z Atlantiku, Pacifiku a z Východopacifického hřbetu, kovů ale mají méně. Přísun železa a manganu se podle autorů postupně zmenšoval. ^[3]

Autoři usoudili, že železo a možná i mangan souvisejí se sopečnou činností na hřebenech hřbetů. Mohly ale pocházet spíš ze sopečného popela a skla než z výronů horké vody; podle autorů to měly upřesnit další probíhající studie. ^[3]

Druhá kapitola (V. Marchigová a T. L. Vallier) rozebírá vrty 248 a 249 v Mosambické pánvi a na Mosambickém hřbetu. U jedné vrstvy z vrtu 248 autoři připouštějí, že by mohlo jít o železomanganovou usazeninu, která vznikla poblíž rozpínajícího se hřbetu. ^[4]

Fakta

Hranice desek: Australská a Antarktická deska
Délka hřbetu: skoro 6 000 km
Vrt DSDP 245: 1972, Madagaskarská pánev, 4 857 m

Slovníček

středooceánský hřbet: podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nové oceánské dno
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
trojný bod: místo, kde se stýkají tři litosférické desky
kovonosné usazeniny: usazeniny na mořském dně obohacené železem, manganem a dalšími kovy, často vzniklé poblíž os hřbetů
DSDP: Deep Sea Drilling Project, americký projekt vědeckého vrtání do mořského dna s vrtnou lodí Glomar Challenger
paleocén: nejstarší oddělení třetihor (geologické období)

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – SEIR, PANGAEA (2020)
Southeast Indian Ridge, Wikipedie (anglická)
Warner, T.B., Gieskes, J.M. (1974): Iron-rich basal sediments from the Indian Ocean: Site 245, Deep Sea Drilling Project. Initial Reports of the DSDP 25, 395–403, Deep Sea Drilling Project (1974)
Marchig, V., Vallier, T.L. (1974): Geochemical studies of sediment and interstitial water, Sites 248 and 249, Leg 25, Deep Sea Drilling Project. Initial Reports of the DSDP 25, 405–415, Deep Sea Drilling Project (1974)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.