Shaban Deep
hydrotermální průduchy, Indian, Red Sea
- Kde
- Indian, Red Sea
- Prostředí
- mid-ocean ridge
- Činnost
- active, inferred
- Hloubka
- 1 540 m
- Objeven
- 1983 deposits only
- Poloha
- 26,225°, 35,350°
Shaban Deep je hlubina v severní části Rudého moře, na jejímž dně leží jezírka velmi slané vody – solanky. Je jen o 3 °C teplejší než okolní voda u dna, takže horké prameny tu podle vědců přispívají jen málo; zato v ní vědci našli dosud neznámé skupiny mikroorganismů. [1, 2]
Co to je
Katalog InterRidge řadí Rudé moře mezi rifty uvnitř kontinentu – příkopové propadliny, kde se kůra roztahuje a trhá. Na severu moře podle katalogu chybí výrazně vyvinuté osové údolí riftu. Shaban Deep leží asi na 26,2° s. š. ve vodách Egypta, hluboko kolem 1 540 m. [1]
V jižních pánvích hlubiny je vrstva solanky (vody mnohem slanější než moře), podobná jako v jiných hlubinách Rudého moře. Podle Haaseho a kolegů (2000), kteří citují objevitele, je ale jen o 3 °C teplejší než běžná voda u dna. To znamená, že horkých roztoků sem z podloží přitéká málo. [1]
Objev
Hlubinu popsal tým G. Pautota v časopise Nature v roce 1984 jako objev velké solankové hlubiny na severu Rudého moře; katalog InterRidge uvádí jako rok objevu 1983 a ve starší literatuře se objevuje i pod jmény Jean Charcot Deep a Oceanographer. Doklady o hydrotermální činnosti jsou jen usazeniny: Blum a Puchelt (1991) tu popsali masivní sulfidy (rudy kovů vázaných na síru) v usazeninách. [1]
Co o něm dnes víme
Haase a kolegové (2000) studovali chemické složení láv z hlubiny a zkoumali podle něj, jak se tvoří magma, když se litosféra natahuje. [1]
Život
Rozhraní mezi solankou a mořskou vodou je pro život extrémní prostředí. Eder a kolegové (2002) odebrali vzorky z jižní a východní pánve v hloubce 1 331 a 1 332 m a rozborem genů našli nové, dosud neznámé větve bakterií a archeí (Crenarchaeota a Euryarchaeota). [2]
Odtud pochází také bakterie Salinisphaera shabanensis, pojmenovaná po hlubině. Antunes a kolegové (2003) ji popsali jako nový rod a druh, který snese velmi různou slanost, teplotu i množství kyslíku a roste i pod tlakem 15 MPa (asi 150krát víc než tlak vzduchu). [3]
Fakta
- Teplota solanky
- jen asi o 3 °C vyšší než u běžné vody u dna
- Vzorky z rozhraní solanka–voda
- hloubka 1 331–1 332 m
- Pojmenovaný mikrob
- bakterie Salinisphaera shabanensis (2003)
- Jiná jména
- Jean Charcot Deep, Oceanographer
Slovníček
- hydrotermální průduch
- místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
- solanka
- voda s mnohem vyšším obsahem rozpuštěné soli než mořská; je těžší, proto se drží na dně prohlubní jako jezírko
- rift
- protáhlá propadlina, kde se zemská kůra roztahuje a trhá; může z ní časem vzniknout oceán
- sulfidy
- minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek…) vázán na síru; vznikají z horkých roztoků a jsou to rudy kovů
- archea
- jednobuněčné mikroorganismy podobné bakteriím, ale tvořící samostatnou větev života; mnohé žijí v extrémních prostředích
- litosféra
- pevná vnější slupka Země (kůra a nejsvrchnější plášť), rozlámaná na desky
Zdroje
- Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Shaban Deep, PANGAEA (2020)
- Eder, W., Schmidt, M., Koch, M., Garbe-Schönberg, D., Huber, R. (2002): Prokaryotic phylogenetic diversity and geochemical investigations of the brine-seawater interface of the Shaban Deep, Red Sea. Environmental Microbiology 4(11), 758–763, Environmental Microbiology (záznam v GEOMAR OceanRep) (2002)
- Antunes, A., Eder, W., Fareleira, P., Santos, H., Huber, R. (2003): Salinisphaera shabanensis gen. nov., sp. nov., a novel, moderately halophilic bacterium from the brine–seawater interface of the Shaban Deep, Red Sea. Extremophiles 7(1), 29–34, Extremophiles (2003)
Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.
Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.