SWIR, D20

hydrotermální průduchy, Indian, SWIR

Kde: Indian, SWIR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 4 170 m
Objeven: 2000-2001 plume and dredge only
Poloha: -53,020°, 22,188°

SWIR, D20 je místo na Jihozápadním indickém hřbetu daleko na jihu Indického oceánu, asi 4 170 m pod hladinou. Výprava z let 2000–2001 tu ve vodě zachytila stopu horkých pramenů a odebrala vzorky ze dna; samotné prameny podle katalogu InterRidge (2020) zatím nikdo neviděl. ^[1]

Co to je

Jihozápadní indický hřbet je podmořské pohoří, kde se dno pomalu rozestupuje a vzniká nová oceánská kůra. Místo D20 leží zhruba na 53° jižní šířky a 22° východní délky, podle katalogu na volném moři mimo pravomoc jakéhokoli státu. ^[1]

Katalog InterRidge vede místo jako „činné, odvozené“: na hydrotermální průduchy (místa, kde ze dna vytéká voda ohřátá v hornině) se usuzuje jen z oblaku ve vodě a z dragáže – odběru hornin ze dna kovovým košem taženým za lodí. Teplotu vody ani živočichy katalog neuvádí. ^[1]

Podle katalogu se tu desky od sebe vzdalují asi o 13,8 mm za rok. Hřbet patří k ultrapomalým – takové hřbety mají podle výzkumu z roku 2003 jen občasnou sopečnou činnost a na velkých plochách se na dno dostávají přímo horniny zemského pláště. ^{[1, 2, 3]}

Co o něm dnes víme

Objev místa katalog připisuje srovnávací studii E. T. Bakera a kolegů z roku 2004. Ta porovnávala průzkumy oblaků nad třemi úseky dvou ultrapomalých hřbetů: Gakkelova hřbetu v Arktidě a Jihozápadního indického hřbetu. ^{[1, 2]}

Na západním úseku Jihozápadního indického hřbetu mezi 10° a 23° v. d., kam patří i D20, autoři rozpoznali 3 až 8 míst s prameny. To je jen asi 0,3 až 0,8 místa na 100 km hřbetu. Na východním úseku mezi 58° a 66° v. d. vyšlo 1,3 místa na 100 km. ^[2]

Oblaky se tu podle studie šíří mnohem méně než v Arktidě. Důvodem je, že na sopečných vyvýšeninách je tu málo činných polí a že běžné vrstvení hluboké oceánské vody nedovolí oblakům vystoupat vysoko. V Arktidě je voda vrstvená mimořádně slabě, takže se oblaky roznesou i přes 200 km. ^[2]

Celkově studie potvrdila, že počet pramenů na hřbetu roste s rychlostí rozpínání, tedy s přísunem tepla. Ultrapomalé hřbety ale podle autorů udrží víc pramenů, než by odpovídalo malému množství magmatu. Možná k tomu přispívá soustředění magmatu do sopečných center, teplo odebírané z hlubších vyvřelých hornin a přímo z chladnoucího svrchního pláště a teplo, které se uvolňuje při serpentinizaci – přeměně plášťové horniny vodou. ^[2]

Fakta

Objev: 2000–2001, jen podle oblaku ve vodě a vzorků ze dna
Četnost pramenů (10–23° v. d.): 0,3–0,8 místa na 100 km hřbetu

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály
dragáž: odběr hornin ze dna pomocí kovového koše taženého na laně za lodí
hydrotermální oblak: mrak teplejší, zakalené vody s rozpuštěnými látkami, který se šíří od horkých pramenů na dně; podle něj se prameny hledají z lodi
ultrapomalý hřbet: středooceánský hřbet, kde se desky od sebe vzdalují mimořádně pomalu, zhruba o méně než 2 cm za rok
zemský plášť: vrstva Země pod kůrou, tvořená hlavně horninou peridotitem
serpentinizace: přeměna plášťové horniny peridotitu na serpentinit působením vody; uvolňuje se při ní teplo

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – SWIR, D20, PANGAEA (2020)
Baker, E.T., Edmonds, H.N., Michael, P.J., Bach, W., Dick, H.J.B., Snow, J.E., Walker, S.L., Banerjee, N.R., Langmuir, C.H. (2004): Hydrothermal venting in magma deserts: The ultraslow-spreading Gakkel and Southwest Indian Ridges. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 5(8), Q08002, doi:10.1029/2004GC000712, Geochemistry, Geophysics, Geosystems (abstrakt přes Crossref) (2004)
Dick, H.J.B., Lin, J., Schouten, H. (2003): An ultraslow-spreading class of ocean ridge. Nature 426, 405–412, doi:10.1038/nature02128, Nature (abstrakt přes Europe PMC) (2003)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.