SWIR, Plume 1, Segment 17

hydrotermální průduchy, Indian, SWIR

Kde

Indian, SWIR

Prostředí

mid-ocean ridge

Činnost

active, inferred

Hloubka

3 600 m

Objeven

1997 plume only

Poloha

-31,183°, 58,500°

Plume 1 je místo na 17. segmentu Jihozápadního indického hřbetu v Indickém oceánu, asi 3 600 m pod hladinou. V roce 1997 tu přístroje zachytily ve vodě stopy horkých pramenů; samotné prameny zatím nikdo neviděl. ^{[1, 2]}

Objev

Na Jihozápadním indickém hřbetu, který patří k nejpomaleji se rozšiřujícím hřbetům světa, se podle tehdejšího modelu čekalo jen velmi málo horkých pramenů. Průzkum vody v roce 1997 ale mezi 58,2° a 65,8° v. d. našel stopy činných pramenů na šesti místech ve dvou asi 200 km dlouhých úsecích hřbetu. Bylo to poprvé, kdy se činné prameny přesvědčivě prokázaly na ultrapomalém hřbetu. ^{[1, 2]}

Plume 1 (anglicky „vlečka č. 1“) leží asi na 58,5° v. d., blízko západního okraje prozkoumaného úseku. Přístroje tu ve vodě zjistily zákal – oblak jemných částeček, tzv. hydrotermální vlečku, jakou vypouštějí horké prameny. Zdroj vlečky na dně dosud nalezen nebyl. ^[1]

Co o něm dnes víme

Katalog InterRidge k tomuto místu odkazuje i na studii Sautera a kol. z roku 2002, která snímala osu hřbetu bočním sonarem TOBI. Podle ní jsou největší sopečné hřbety uprostřed segmentů (úseků osy), ale čerstvě vypadající lávové stavby se objevují i na jejich koncích. Autoři z toho usuzují, že se magma podél osy místy soustřeďuje a jinde rozptyluje. ^{[1, 3]}

Podle objevitelů vleček je Jihozápadní indický hřbet jedinou dnešní spojnicí mezi průduchy Atlantiku a Tichého oceánu. Pokud jsou prameny podél něj tak časté, jak naznačilo měření z roku 1997, mohou živočichům z průduchů sloužit jako koridor pro šíření mezi oceány. ^[2]

Fakta

Zjištěno

1997, jen vlečka ve vodě

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné plyny a minerály

středooceánský hřbet

podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě desky a vzniká nová oceánská kůra

ultrapomalý hřbet

středooceánský hřbet, který se rozšiřuje o méně než asi 20 mm za rok

hydrotermální vlečka

oblak vody s jemnými částicemi a rozpuštěnými látkami, který stoupá od pramene na dně a pak se rozlévá ve vodním sloupci; prozradí pramen na dálku

optické čidlo zákalu

přístroj, který měří, jak voda rozptyluje světlo – tedy jak je zakalená jemnými částečkami

boční sonar

přístroj vlečený za lodí, který zvukem snímá dno do stran a vytváří jeho podrobný obraz

segment hřbetu

úsek osy středooceánského hřbetu mezi dvěma zlomy nebo posuny osy; mívá vlastní přísun magmatu

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – SWIR, Plume 1, Segment 17, PANGAEA (2020)
2. German, C.R., Baker, E.T., Mevel, C., Tamaki, K. (1998): Hydrothermal activity along the southwest Indian ridge. Nature 395, 490–493, doi:10.1038/26730 (abstrakt v archivu NORA), NERC Open Research Archive (1998)
3. Sauter, D., Parson, L., Mendel, V., Rommevaux-Jestin, C., Gomez, O., Briais, A., Mével, C., Tamaki, K. (2002): TOBI sidescan sonar imagery of the very slow-spreading Southwest Indian Ridge: evidence for along-axis magma distribution. Earth and Planetary Science Letters 199, 81–95, doi:10.1016/S0012-821X(02)00543-5 (abstrakt v archivu NORA), NERC Open Research Archive (2002)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.