TerraBeat – zemětřesení a sopky

TaiJi

hydrotermální průduchy, S. Atlantic, S MAR

Kde
S. Atlantic, S MAR
Prostředí
mid-ocean ridge
Činnost
active, inferred
Hloubka
3 180 m
Objeven
2011 plume only
Poloha
-13,590°, -14,520°

TaiJi (také Tai Chi) je místo na jižní části Středoatlantského hřbetu, asi 3 100–3 180 m pod hladinou, kde v roce 2011 vědci zachytili ve vodě stopy po horkých pramenech. Katalog InterRidge ho vede jen jako „činné, odvozené“ – podle vleček ve vodě, ne podle průduchů viděných na dně. [1]

Co to je

Středoatlantský hřbet je pohoří na dně Atlantiku, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a z magmatu vzniká nová oceánská kůra. TaiJi leží na jeho jižní části, zhruba 13,6° jižní šířky, ve volném moři mimo území jakéhokoli státu. [1]

V roce 2011 tu přístroj CTD, spouštěný z lodi do hloubky, našel čtyři hydrotermální anomálie – místa, kde se voda svými vlastnostmi lišila od okolí, jak to bývá ve vlečce nad průduchem. Ležely mezi 13,60° a 13,87° j. š., na ploše asi 30 km od severu k jihu. Zprávu o nich přinesl v roce 2011 zpravodaj InterRidge e-news. [1]

Katalog InterRidge upozorňuje, že místo může odpovídat poli Taiji-1, které v roce 2017 popsali Tao a kol. jako pole mimo osu hřbetu na jeho úseku označeném S15. Jisté to ale není. [1]

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2018 (Li a kol.) zkoumala vzorky z pole TaiJi se dvěma místy, TaiJi-1 a TaiJi-2. Pole podle ní leží na okraji takzvané netransformní diskontinuity – místa, kde je osa hřbetu přerušená a posunutá, ale bez velkého příčného zlomu. Pole leží v mafických horninách, tedy tmavých horninách bohatých na hořčík a železo. [2]

Na TaiJi-1 se z horké vody vysrážely hlavně masivní sirníky, tedy rudy tvořené převážně sloučeninami kovů se sírou. Na TaiJi-2 vzniklo hodně takzvaných polomasivních sirníků, méně celistvých, v nichž je i hodně jílového minerálu chloritu. Okolní horniny jsou tu silně přeměněné a autoři soudí, že rudy na TaiJi-2 vznikaly jinak než na TaiJi-1: hlavně zrudněním samotné horniny. [2]

Sirníky z TaiJi mají nápadně rozkolísané zastoupení těžšího izotopu síry (síra-34). Jejich obohacení o síru-34 autoři vysvětlují tím, že rudy po vysrážení rozrušovala mořská voda. Podle nich může být zrudnění horniny důležitým typem vzniku rud i na dalších přerušeních osy Středoatlantského hřbetu. [2]

Novější výzkum oblasti zmiňuje katalog InterRidge: rozbor geologického prostředí možných polí mezi 12° a 14° j. š. (Li a kol. 2018) a studii Schmida a kol. z roku 2019 o nově objevených vlečkách nad hřbetem mezi 13° a 33° j. š. Teplotu pramenů ani život kolem nich zdroje neuvádějí. [1]

Fakta

Objev
2011, jen vlečky ve vodě (měření CTD)
Jiné jméno
Tai Chi; možná pole Taiji-1
Rudy
masivní sirníky (TaiJi-1), polomasivní sirníky (TaiJi-2)

Slovníček

hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné látky, které se kolem otvoru srážejí
vlečka
oblak ohřáté vody s rozpuštěnými látkami a drobnými částicemi, který stoupá od průduchu a šíří se v okolní vodě
litosférická deska
velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
CTD
přístroj spouštěný z lodi na laně, který měří vodivost (slanost), teplotu a hloubku vody; často nese i další čidla
hydrotermální anomálie
místo ve vodě, které se od okolí liší teplotou, zákalem nebo chemií tak, jak to způsobuje voda z průduchů
netransformní diskontinuita
místo, kde je osa podmořského hřbetu přerušená a mírně posunutá, ale bez velkého příčného (transformního) zlomu
mafická hornina
tmavá hornina bohatá na hořčík a železo
sirníky
minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny a rudní kupy u horkých průduchů
izotop
varianta téhož prvku s jinou hmotností atomu; síra má lehčí a těžší izotopy, jejichž poměr prozrazuje původ látky

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – TaiJi, PANGAEA (2020)
  2. Li, B., Shi, X., Wang, S., Wang, J., Yan, Q.: Mafic-hosted seafloor sulfide mineralization at the margin of a non-transform discontinuity on the southern mid-Atlantic ridge. Marine Georesources & Geotechnology 37(6), 727–738, doi:10.1080/1064119X.2018.1485066 (abstrakt přes OpenAlex), Marine Georesources & Geotechnology (2018)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.