TerraBeat – zemětřesení a sopky

Tonga Arc, Volcano 16

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Tonga Arc

Kde
S. Pacific, Tonga Arc
Prostředí
arc volcano
Činnost
active, inferred
Hloubka
1 400 m
Objeven
2003 plume and dredge only
Poloha
-24,188°, -176,822°

Volcano 16 je podmořská sopka v jižní části tonžského sopečného oblouku v Tichém oceánu. V roce 2003 zachytila australská výprava v jejím hlavním kráteru v hloubce asi 1 400 m hydrotermální oblak, stopu horkých pramenů. Samotné průduchy zatím nikdo neviděl. [2, 1]

Co to je

Jméno Volcano 16 (Sopka 16) je jen pracovní číslo z vědeckých plaveb. Sopka leží ve vodách Tongy asi na 24,2° jižní šířky; katalog InterRidge uvádí hloubku 1 400 m. [1]

Patří k tonžskému sopečnému oblouku – řadě sopek na okraji Pacifické desky, kde se litosférické desky sbíhají (viz subdukce). Jižní část oblouku je podle studie z roku 2007 asi 425 km dlouhá a sousedí se zaobloukovým hřbetem Valu Fa, kde se dno rozestupuje. [3]

Katalog InterRidge vede místo jako „činné, odvozené“: o horkých pramenech svědčí jen oblak ve vodě, průduchy samotné zatím nikdo nepozoroval. [1]

Objev

V březnu 2003 sopku navštívila australská plavba SS02/2003 lodi Southern Surveyor z Aucklandu do Nukuʻalofy pod vedením Richarda Arcula z Australské národní univerzity. Jejím cílem bylo soustavně proměřit hydrotermální činnost na hřbetu Valu Fa a na sousedních sopkách oblouku. [2]

Na podmořské mapě dna hlavního kráteru byla vidět kupa, která vypadala jako možný dóm. Měření ozvěnou ukázalo, že jde spíš o sesuv z jižní stěny kráteru. [2]

Přístroj tažený lodí, který se při jízdě střídavě spouští a vytahuje (tzv. tow-yo), zachytil 20. března 2003 v hlavním kráteru oblak v hloubce 1 350–1 450 m. Druhý průjezd nad dalším kráterem severozápadně odtud zaznamenal v hloubce 900–1 000 m jen mírně zvýšené množství částic; podle zprávy mohou, ale nemusí pocházet z horkých pramenů. [2]

Vlečné dragy (kovové koše, které loď táhne po dně) vylovily z kupy na dně kráteru balvany pemzy, písek z ulit dírkovců a oblázky pemzy potažené manganem. Ze stěny kráteru přinesly zvětralou šedou, červenou a bílou pemzu, ze severozápadního vrcholu pemzu s krystaly křemene, amfibolu a ortopyroxenu a s velmi protaženými bublinkami. [2]

Co o něm dnes víme

V roce 2007 publikovali Gary Massoth a kolegové (mezi autory je i vedoucí plavby Richard Arculus) první soustavný průzkum horkých pramenů podél jižního tonžského oblouku. Našli 11 oblaků nad sedmi sopečnými centry; hustota míst s horkými prameny vyšla 2,6 na 100 km oblouku. Na 190 km dlouhém úseku oblouku nejblíž hřbetu Valu Fa ale průduchy chyběly; autoři to vysvětlují tím, že magma stoupající pod obloukem tu „přebírá“ sousední hřbet. [3]

Fakta

Oblak
1 350–1 450 m, hlavní kráter (2003)
Objev oblaku
2003, loď Southern Surveyor (plavba SS02/2003)
Vzorky ze dna
hlavně pemza

Slovníček

hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem
hydrotermální oblak
voda nad průduchy zakalená jemnými částicemi a chemicky změněná; prozradí horké prameny i z dálky
subdukce
zanořování jedné litosférické desky pod druhou
sopečný oblouk
řada sopek nad místem, kde se jedna deska noří pod druhou
tow-yo
měření, při kterém loď táhne přístroj a ten se přitom opakovaně spouští ke dnu a vytahuje
vlečná draga
kovový koš se sítí, který loď táhne po dně a sbírá do něj kameny
pemza
lehká pórovitá sopečná hornina plná bublinek, často plave na vodě
dírkovci
drobní jednobuněční mořští živočichové s ulitkou; jejich ulitky tvoří na dně písek

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Tonga Arc, Volcano 16, PANGAEA (2020)
  2. Voyage Summary SS02/2003: Submarine hydrothermal plume activity and petrology of the Eastern Lau Spreading Centre and neighbouring Tofua Arc, Tonga, CSIRO Marine National Facility (2003)
  3. Massoth, G. a kol. (2007): Multiple hydrothermal sources along the south Tonga arc and Valu Fa Ridge. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 8, Q11008 (abstrakt), AGU / Wiley (abstrakt přes OpenAlex) (2007)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.