TerraBeat – zemětřesení a sopky

Woodlark Basin, Segment 5B

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Woodlark Basin

Kde
S. Pacific, Woodlark Basin
Prostředí
back-arc spreading center
Činnost
active, inferred
Hloubka
3 550 m
Objeven
1986 plume only; 2000 plume only
Poloha
-9,254°, 156,191°

Místo na pátém úseku rozpínací osy ve Woodlarkské pánvi, ve vodách Šalamounových ostrovů, asi 3 550 m pod hladinou. Horký pramen tu prozradila jen slabá stopa metanu ve vodě z roku 1986 a pozdější měření z roku 2000; na dně ho zatím nikdo neviděl. [1]

Co to je

Woodlarkská pánev leží v jihozápadním Pacifiku mezi Novou Guineou a Šalamounovými ostrovy. Podle zprávy německé výpravy z roku 2009 je to nejspíš jediné místo na světě, kde lze na mořském dně přímo sledovat, jak se roztržení pevninské kůry mění v rozpínání oceánského dna. Osa, podél níž vzniká nová kůra, se prodlužuje na západ. [2]

Osa je rozdělená na pět úseků (segmentů). Pátý úsek tvoří dvě dílčí osy, 5A a 5B. Katalog InterRidge řadí místo mezi zadoobloukové rozpínací osy a uvádí rychlost rozpínání asi 39 mm za rok. [2, 1]

Objev

Podle poznámky v katalogu InterRidge zachytil první stopu Harmon Craig při výpravě Papatua v roce 1986: na stanici V1-6 bylo ve vodě asi dvakrát víc metanu než obvykle. Šlo o velmi slabou odchylku. [1]

V roce 2000 se stopy horkých pramenů měřily znovu na výpravě SHAARC australské lodi Franklin (5.–24. května 2000), jíž se účastnil Gary Massoth z novozélandského ústavu GNS. Výprava zkoumala podmořské sopky a horké prameny v ostrovních obloucích Papuy Nové Guineje a Šalamounových ostrovů. Katalog uvádí jen to, že šlo opět o stopu ve vodě; podrobnosti měření nezveřejňuje. [1, 3]

Německá výprava lodi Sonne v roce 2009, která hledala horké prameny v západnější části pánve, úsek 5 podle své zprávy nemapovala ani z něj nebrala vzorky. [2]

Fakta

První stopa
1986, slabá odchylka metanu (asi 2× víc než pozadí)
Další měření
2000, výprava SHAARC lodi Franklin

Slovníček

hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
zadoobloukové rozpínání
rozestupování mořského dna za obloukem sopečných ostrovů, kde se jedna deska noří pod druhou
segment
úsek osy podmořského hřbetu, oddělený od sousedních úseků bočním posunem
metan
nejjednodušší uhlovodík; jeho zvýšený obsah ve vodě může prozradit blízký horký pramen

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Woodlark Basin, Segment 5B, PANGAEA (2020)
  2. Devey, C. (ed.) (2009): FS Sonne Fahrtbericht / Cruise Report SO203 WOODLARK: Magma genesis, tectonics and hydrothermalism in the Woodlark Basin. IFM-GEOMAR Report 33, doi:10.3289/ifm-geomar_rep_33_2009, IFM-GEOMAR, Kiel (2009)
  3. SHAARC Geoscientific Data 2000 (výprava FR04/00, RV Franklin), Research Data Australia / CSIRO Marine Laboratories (2000)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.