TerraBeat – zemětřesení a sopky

Nevsehir-Acigol Volcanic Complex

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Turkiye, European Volcanic Regions

Kde
Turkiye, European Volcanic Regions
Typ (GVP)
Complex
Nadmořská výška
1 683 m
Poloha
38,537°, 34,621°

Acıgöl–Nevşehir je skupina mladých sopek v Kappadokii ve střední Anatolii v Turecku, mezi městy Acıgöl a Nevşehir. Tvoří ji kaldera velká asi 7 × 8 km a v ní a kolem ní desítky lávových dómů, maarů a struskových kuželů. Nejmladší z nich jsou asi 20 000 let staré a v usazeninách jednoho maaru se našly vrstvy sopečného materiálu ještě z doby před 11 000 až 4 300 lety. [1, 2]

Jak vypadá

Jádrem komplexu je kaldera Acıgöl (také Kocadağ), propadlina, která podle GVP pravděpodobně vznikla koncem pleistocénu. Je součástí větší, starší kaldery, která je dnes z velké části zasypaná, a její okraje jsou v krajině málo zřetelné. Kalderou prochází silnice z Acıgölu do Nevşehiru. [1, 2, 4]

Podle soupisu z roku 2021, který uvádí GVP, sem patří 24 lávových dómů, 10 struskových kuželů, 6 maarů, 2 tufové prstence a dalších 28 drobnějších útvarů. Horniny sahají od čediče až po ryolit a obsidián (sopečné sklo). [1, 2]

Erupce

Datovány jsou tři skupiny obsidiánových lávových proudů a dómů: asi 190 000 až 180 000 let staré z doby před vznikem kaldery, asi 75 000 let staré dómy na východě (například Taşkesik Tepe) a nejmladší dómy na západě, staré asi 20 000 až 15 000 let. [1]

V usazeninách na dně maaru Eski Acıgöl se našlo 13 vrstev sopečného materiálu (tefry) z doby před asi 11 000 až 4 300 lety. Odkud pocházejí, ale není jisté. GVP proto pět možných erupcí z let asi 7810 až 2080 př. n. l. vede jen jako nejisté; turecký katalog sopek MTA je uvádí jako zaznamenané erupce z holocénu. [1, 2]

Starší zpráva z roku 1968 popisuje u dómu Kocatepe vrstvu popela, která leží nad předměty z římsko-kappadocké doby. Podrobněji ji podle GVP nikdo nezkoumal. [1]

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2022 se zaměřila na pět maarů v kaldeře. Čtyři z nich (İnallı, Kalecitepe, Acıgöl a Korudağ) vznikly výbuchy ryolitového magmatu, pátý, İcik, výbuchy tmavšího magmatu chudšího na křemík. Obsidián z maaru Acıgöl je starý asi 20 000 let, struska u maaru İcik nejméně asi 32 000 let. [3]

U ryolitových maarů převažovaly zpočátku výbuchy vyvolané střetem magmatu s vodou a ke konci přešly v magmatické. Sousední lávové dómy vznikly až po ryolitových maarech; maary i dómy leží podél asi 10 km dlouhé linie ve směru severozápad–jihovýchod. [3]

Autoři upozorňují, že geofyzikální měření pod kalderou ukazují oblasti se sníženou rychlostí seismických vln a malou hloubku Curieovy teploty (teploty, nad kterou horniny ztrácejí magnetismus) a že v okolí je rozšířená geotermální činnost. Proto podle nich oblast potřebuje další výzkum a posouzení sopečného nebezpečí. [3]

Fakta

Kaldera
asi 7 × 8 km, konec pleistocénu
Nejmladší dómy a maary
asi 20 000 let
Obyvatel do 30 km
asi 218 000 (podle MTA)

Slovníček

kaldera
velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem
lávový dóm
kupa velmi husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže odtéct
maar
široký mělký sopečný kráter, který vznikne výbuchem, když se magma setká s podzemní vodou; často v něm později vznikne jezero
tufový prstenec
nízký val ze sopečného popela kolem kráteru, který vznikl podobnými výbuchy jako maar
struskový kužel
malá sopka nasypaná z kousků pórovité ztuhlé lávy (strusky)
ryolit, obsidián
ryolit je sopečná hornina velmi bohatá na křemík; obsidián je jeho rychle ztuhlá sklovitá podoba
tefra
všechen materiál vymrštěný sopkou do vzduchu – popel, pemza, úlomky
pleistocén
starší čtvrtohory, období zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety

Zdroje

  1. Nevsehir-Acigol Volcanic Complex, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Acıgöl – TÜRKVOLC, MTA (Generální ředitelství pro průzkum a těžbu nerostů, Turecko)
  3. Uslular, G. a kol.: New findings on compositionally distinct maar volcanoes: A case study from Acıgöl (Nevşehir) caldera (Central Anatolia, Turkey). Frontiers in Earth Science 10 (2022), doi:10.3389/feart.2022.909951, Frontiers in Earth Science (2022)
  4. Acıgöl–Nevşehir, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.