TerraBeat – zemětřesení a sopky

Suphan Dagi

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Turkiye, Arabia-Central Asia Volcanic Regions

Kde
Turkiye, Arabia-Central Asia Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
4 033 m
Poloha
38,931°, 42,833°

Süphan Dağı je mohutná sopka (stratovulkán) na severním břehu jezera Van na východě Turecka. Po Araratu je to druhá nejvyšší sopka země a na vrcholu má ledovou čepici. Podle novějšího datování soptila asi před 760 000 až 60 000 lety. [1, 2, 3, 4]

Jak vypadá

Výška vrcholu se ve zdrojích liší: GVP uvádí 4 033 m, turecká geologická služba MTA v textu asi 4 050 m a Wikipedie 4 058 m. Vrchol pokrývá ledová čepice a v zimě tu podle MTA napadne hodně sněhu. [1, 2, 4]

Na svazích, hlavně na severní, jižní a východní straně, stojí řada lávových dómů a menších kuželů. Vyrostly z puklin, které se od vrcholu rozbíhají paprskovitě nebo vedou kolem něj. Čedičové lávové proudy dotekly až 30 km od vrcholu. [1, 2]

Na jižním úpatí leží jezero Aygır Gölü v maaru – asi 1,5 km širokém kráteru s nízkým okrajem. Vznikl výbuchem, když se magma setkalo s podzemní vodou. Podle GVP jde o nejmladší projev sopky, jeho stáří ale není určeno. [1, 2]

Jak sopka rostla

Na stavbě sopky se střídaly husté andezitové a dacitové lávy s řidšími čedičovými. Nad hlavním průduchem pak vyrostl velký lávový dóm. Nakonec se ve vrcholovém kráteru vytlačily dómy dacitu a ryolitu; jeden z nich je starý asi 64 000 let. [1, 2]

Starší práce (Yilmaz a kol. 1998) uváděla čedičovou erupci asi před 10 000 lety. Novější práce Özdemira a Güleçe, založená i na datování argonovou metodou, žádnou tak mladou činnost nezmiňuje a uvádí činnost před 760 000 až 60 000 lety. GVP vede erupci z doby asi před 10 000 lety jen jako nejistou a Süphan řadí mezi pleistocenní sopky. [1, 3]

Co o něm dnes víme

Studie autorů Özdemir a Güleç z roku 2014 spojila mapování vrstev, datování 40Ar/39Ar a rozbory hornin. Produkty sopky pokrývají asi 2 000 km² a jsou staré 0,76 až 0,06 milionu let. Horniny sahají od čediče po ryolit. [3]

Sopka leží v oblasti, kde se sbíhají Arabská a Anatolská deska. Podle studie vznikla většina středně kyselých magmat smícháním méně kyselého magmatu (tzv. čedičového trachyandezitu) s ryolitovým a zdroj magmatu v plášti byl dříve ovlivněn usazeninami zatlačenými do hloubky při subdukci. [3]

Lidé kolem

Kolem sopky leží města Ahlat (na západě), Malazgirt (na severu) a Erciş (na východě); nejbližší větší město Erciş je podle MTA asi 45 km daleko. Podle MTA žije do 10 km od sopky asi 8 090 lidí a do 30 km asi 120 340 lidí. [2]

Fakta

Stáří produktů
0,76–0,06 milionu let
Plocha sopečných hornin
asi 2 000 km²
Nejmladší datovaný dóm
asi 64 000 let
Obyvatel do 30 km
asi 120 340

Slovníček

stratovulkán
vysoká kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
lávový dóm
kupa z husté lávy, která se nad průduchem nahromadí, protože nedokáže odtéct
maar
široký mělký kráter s nízkým okrajem, vzniklý výbuchem při setkání magmatu s podzemní vodou; často v něm je jezero
andezit, dacit, ryolit
sopečné horniny se středním až vysokým obsahem křemíku; jejich láva je hustá a sopky s nimi bývají výbušné
čedič
tmavá sopečná hornina chudá na křemík; její láva je řídká a teče daleko
subdukce
zasouvání jedné litosférické desky pod druhou do zemského pláště
datování 40Ar/39Ar
určení stáří horniny podle poměru izotopů argonu, který vzniká rozpadem radioaktivního draslíku

Zdroje

  1. Suphan Dagi, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Süphan Dağı, MTA – Generální ředitelství pro průzkum nerostných surovin, Turecko (TurkVolc)
  3. Özdemir, Y., Güleç, N.: Geological and Geochemical Evolution of the Quaternary Süphan Stratovolcano, Eastern Anatolia, Turkey: Evidence for the Lithosphere–Asthenosphere Interaction in Post-Collisional Volcanism. Journal of Petrology 55 (2014), 37–62, doi:10.1093/petrology/egt060 (abstrakt v AVESİS), Journal of Petrology (2014)
  4. Mount Süphan, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.