Bishoftu Volcanic Field

sopka – Volcanic field, Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde: Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions
Typ (GVP): Volcanic field
Nadmořská výška: 1 850 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha: 8,780°, 38,980°

Sopečné pole Bishoftu (známé též jako Debre Zeit) leží v Etiopské příkopové propadlině asi 50 km jihovýchodně od Addis Abeby. Tvoří ho mladé lávové proudy, struskové kužele a maary – krátery po parních výbuších, z nichž několik vyplňují jezera oblíbená k rekreaci. Žádná jeho erupce není datována. ^{[1, 3]}

Jak vypadá

Pole tvoří lávové proudy z holocénu (posledních asi 11 700 let), které vytékaly z trhlin, dále struskové kužele, tufové prstence a maary. Většina kráterů a kuželů leží v řadě od severovýchodu k jihozápadu, souběžně s Etiopskou příkopovou propadlinou. ^[1]

Stranou na východě leží tufový prstenec Haro Maja o rozměrech 750 × 1 000 m a vedle něj maar Kilole zalitý jezerem. Kužele a maary prorazily starší vrstvy ryolitových svařených tufů – pevné horniny ze žhavého sopečného popela. ^[1]

Město Bishoftu stojí mezi dvěma maary: jezerem Hora nepravidelného tvaru a kruhovým jezerem Bishoftu. ^[1]

Lidé kolem

Podle anglické Wikipedie má město Bishoftu pět kráterových jezer: Bishoftu, Hora, Bishoftu Guda, Koriftu a sezonní jezero Cheleklaka. Jezera vznikla tak, že voda zaplnila maary. ^[3]

Jezera jsou oblíbeným výletním cílem obyvatel nedalekého hlavního města Addis Abeby. Samotné město mělo podle Wikipedie v roce 2021 asi 450 000 obyvatel. ^{[1, 3]}

Co o něm dnes víme

Usazeniny na dně jezer jsou pro vědce archivem sopečné činnosti celé oblasti. Studie z roku 2026 našla v sedimentech jezera Babogaya v poli Bishoftu pět viditelných vrstev sopečného popela a dvě skryté (kryptotefry) ze 400 až 4 500 let staré minulosti. ^[2]

Tento popel ale nepochází z Bishoftu: podle chemického složení ho autoři přiřadili nejméně třem erupcím sopečného komplexu Boset a dvěma erupcím sopky Corbetti za posledních 5 000 let. Jezera v Bishoftu tak pomáhají zpřesnit historii výbušných erupcí jiných sopek etiopské propadliny. ^[2]

Kdy naposledy soptilo samo pole Bishoftu, není známo – katalog GVP žádnou datovanou erupci neuvádí. ^[1]

Fakta

Jiný název: Debre Zeit
Kráterová jezera: Bishoftu, Hora, Bishoftu Guda, Koriftu, Cheleklaka
Tufový prstenec Haro Maja: 750 × 1 000 m

Slovníček

maar: plochý kráter, který vznikne parním výbuchem, když se magma setká s podzemní vodou; často se zaplní jezerem
tufový prstenec: nízký val ze sopečného popela kolem kráteru po výbuchu, při němž se magma setkalo s vodou
struskový kužel: malý kopec z pórovitých úlomků lávy (strusky) nahromaděných kolem průduchu
příkopová propadlina (rift): místo, kde se zemská kůra roztahuje a mezi zlomy klesá dolů pruh krajiny
holocén: nejmladší období dějin Země, posledních asi 11 700 let
svařený tuf: hornina z horkého sopečného popela, jehož částice se po usazení slepily vlastním žárem
tefra, kryptotefra: sopečný popel a úlomky vyvržené erupcí; kryptotefra je vrstva tak tenká, že ji pouhým okem nevidíme

Zdroje

Bishoftu Volcanic Field, Smithsonian Global Volcanism Program
Wilkinson-Rowe, E., Lane, C. S., Martin-Jones, C. a kol.: Refining Late Holocene explosive eruption histories of the Main Ethiopian Rift with lake sediment tephra records. Quaternary Science Reviews 371 (2026), 109685, doi:10.1016/j.quascirev.2025.109685 (abstrakt), Quaternary Science Reviews (2026)
Bishoftu, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.