Gedemsa

sopka – Caldera, Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde: Ethiopia, Eastern Africa Volcanic Regions
Typ (GVP): Caldera
Nadmořská výška: 1 909 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha: 8,363°, 39,172°

Gedemsa je kaldera velká 7 × 9 km v Hlavním etiopském riftu, východně od jezera Koka. Vznikla při několika mohutných výbušných erupcích; později v ní a na jejích svazích vznikly ryolitové lávové proudy, kužely a lávové kopule. Na dvou místech z ní dodnes unikají slabé sopečné plyny. ^{[1, 4, 2]}

Jak vypadá

Kaldera má strmé stěny vysoké 100–200 m. Jejich horní část tvoří hlavně ryolitové lávy. Zejména východní stranu protínají četné zlomy riftu, které probíhají od severoseverovýchodu k jihojihozápadu. ^{[1, 4]}

Dnem kaldery se táhne řetěz ryolitových lávových proudů a pemzových usazenin zvaný Ittisa, z konce pleistocénu až holocénu. Na jeho východním konci je kráter široký asi 1 km. Na jihozápadním svahu je mladá lávová kopule nebo proud z holocénu a uvnitř okraje kaldery malé čedičové kužely z rozstříknuté lávy. ^[1]

Jak vznikl

Gedemsa leží v Hlavním etiopském riftu, kde se africká pevnina pomalu roztahuje. Velké erupce zdejších sopek vyvrhovaly hlavně peralkalické ryolity – světlé lávy bohaté na křemík a zároveň na sodík a draslík. Kaldera vznikla po sérii výbušných erupcí. ^{[3, 2, 1]}

Podle studie z roku 2024 předcházela vzniku kaldery činnost z více průduchů, z níž zůstaly vrstvy láv a pyroklastických usazenin ve stěnách kaldery. Pak přišly nejméně tři velké erupce: zanechaly spodní ignimbrit, rozsáhlé spady pemzy a usazeniny pyroklastických proudů a horní ignimbrit, který svědčí o zhroucení části sopky. ^[2]

Co o něm dnes víme

Velkou erupci Gedemsy datovali vědci v roce 2022 metodou argon-argon na 251 000 ± 47 000 let. Je jednou z řady mohutných erupcí, které v pleistocénu proběhly u sopek riftu, například u Kone, Fentale nebo Shaly; vědci podle jejich popela sestavují společnou časovou škálu pro celou oblast. ^[3]

Studie z roku 2024 napočítala po vzniku kaldery 20 samostatných vrstev pyroklastických usazenin uvnitř i vně kaldery. Nejmladší erupce vytvořily ryolitové lávové kopule podél zlomových struktur ve směru západoseverozápad–východojihovýchod. Struktura krystalů v horninách ukazuje, že do zásobárny opakovaně přitékalo nové magma a mísilo se se starším. ^[2]

Žádná erupce z historické doby známa není. Slabé úniky plynů (fumaroly) na dvou místech a lávy z holocénu ale svědčí o tom, že sopka byla činná i v geologicky nedávné době. ^{[1, 4]}

Fakta

Velikost kaldery: 7 × 9 km
Výška stěn kaldery: 100–200 m
Velká erupce: asi před 251 000 lety (± 47 000)
Erupce tvořící kalderu: nejméně 3

Slovníček

kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po mohutné erupci zhroutí povrch nad vyprázdněnou zásobárnou magmatu
rift: pásmo, kde se zemská kůra roztahuje a propadá; může z něj časem vzniknout nový oceán
peralkalický ryolit: světlá sopečná hornina bohatá na křemík s neobvykle vysokým obsahem sodíku a draslíku
ignimbrit: hornina z usazenin žhavého proudu popela a pemzy, který se při výbušné erupci valí po zemi
pyroklastický proud: žhavá směs plynů, popela a kamenů, která se při erupci řítí po svahu velkou rychlostí
lávová kopule: kopec z velmi husté lávy, která se nad průduchem hromadí, místo aby odtekla
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

Zdroje

Gedemsa, Smithsonian Global Volcanism Program
Bedassa, G., Ayalew, D., Getaneh, W., Fontijn, K. a kol.: Stratigraphy and eruptive history of Gedemsa caldera volcano, Central Main Ethiopian Rift. Journal of Volcanology and Geothermal Research 446 (2024), 107987, doi:10.1016/j.jvolgeores.2023.107987 (abstrakt), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2024)
Vidal, C. M., Fontijn, K., Lane, C. S., Asrat, A., Barfod, D. a kol.: Geochronology and glass geochemistry of major Pleistocene eruptions in the Main Ethiopian Rift: Towards a regional tephrostratigraphy. Quaternary Science Reviews, článek 107601, doi:10.1016/j.quascirev.2022.107601 (abstrakt), Quaternary Science Reviews (2022)
Gedamsa, Wikipedie

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.