Kilimandžáro (Kilimanjaro)

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Tanzania, Eastern Africa Volcanic Regions

Kde: Tanzania, Eastern Africa Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 5 881 m
Poloha: -3,070°, 37,350°

Kilimandžáro v Tanzanii je nejvyšší hora Afriky (5 895 m) a nejvyšší samostatně stojící hora světa. Je to obrovská sopka složená ze tří center – Šira, Kibo a Mawenzi. Naposledy soptila asi před 150 000 až 200 000 lety, na vrcholu ale dosud unikají sopečné plyny a leží tu největší ledovce Afriky, které rychle mizí. ^{[1, 5, 6, 2]}

Jak vypadá

Masiv má tvar protáhlé elipsy asi 40 × 60 km a nad okolní náhorní plošinou se zvedá zhruba o 4 900 m. Tři sopečná centra leží za sebou v řadě od západoseverozápadu k východojihovýchodu: nejstarší Šira tvoří široké západní rameno, uprostřed se tyčí Kibo s nejvyšším bodem Uhuru a na východě vystupuje ostrý, silně rozrušený štít Mawenzi. ^{[1, 2, 6]}

Kibo je stratovulkán (sopka vrstvená z lávy a sopečného popela) s vrcholovou kalderou – propadlinou o rozměrech asi 2 × 3 km. Uvnitř leží do sebe vnořené mladší krátery, v nichž jsou činné fumaroly. Na severozápadních a jihovýchodních svazích hory stojí přes 250 menších kuželů, které vyrostly podél pásma puklin. ^[1]

Jak vznikl

Kilimandžáro je jedna z velkých sopek, které vyrostly v oblasti Východoafrického riftu – pásma, kde se africká pevnina pomalu rozestupuje. Jeho horniny jsou silně zásadité (alkalické), hlavně fonolity a tefrity, chudší na křemík a bohaté na sodík a draslík. ^{[5, 2]}

Sopka rostla v několika fázích. Nejstarší činnost začala asi před 2,5 miliony let na Šiře; ta byla naposledy výrazně činná asi před 1,9 milionu let, než se zřítila severní část její stavby. Potom se sopečná činnost přesunula na východ, kde asi před milionem let začaly růst Kibo a Mawenzi. Nejmladší horniny Mawenzi jsou staré asi 492 000 a 448 000 let. ^{[2, 3]}

Dnešní kužel Kiba vznikl podle datování hornin metodou K-Ar mezi asi 274 000 a 170 000 lety. Nejmladší sopečná činnost – vznik dnešního vrcholového kráteru a parazitických kuželů na svazích – spadá do doby asi před 150 000 až 200 000 lety. ^{[1, 3, 2]}

Co o něm dnes víme

Často opakované tvrzení, že sopka byla naposledy činná „asi před 200 lety“, nemá podle GVP žádnou oporu v geologické ani antropologické literatuře a jeho původ není znám. Nejmladší doložená činnost je stará přes sto tisíc let. ^[1]

Stopy po výbuších Kilimandžára se našly i v usazeninách jezera Chala na jeho úpatí. Studie z roku 2020 (Martin-Jones a kol.) mu přisoudila dvě vrstvy tmavého sopečného popela (tefry) staré asi 248 000 a 134 000 let. ^[1]

Mizející ledovce

Na vrcholu Kiba leží největší ledovce Afriky, mezi ně patří ledovce Credner, Furtwängler a Rebmann. Ledovce a další vysokohorské archivy, jako jezerní usazeniny a rašeliniště, uchovávají záznam o tom, jak se v minulosti měnilo podnebí. ^{[6, 2]}

Studie z roku 2013 porovnala dvě historické mapy a devět družicových snímků. Plocha ledu se zmenšila z 11,40 km² v roce 1912 na 1,76 km² v roce 2011, tedy asi o 85 % za sto let. Autoři odhadli, že led na západních svazích zmizí před rokem 2020, zbytek na vrcholové plošině a jižních svazích nejspíš do roku 2040 a po roce 2060 led při tehdejším podnebí téměř jistě nevydrží. ^[4]

Historie

Jižní a východní svahy hory obývali Čhaggové, kteří tu měli několik malých království; zrušila je v roce 1963 vláda Julia Nyerereho. Původ jména Kilimandžáro není jistý. ^{[5, 6]}

Jako první Evropan o hoře v roce 1848 podal zprávu německý misionář Johannes Rebmann. Na nejvyšší vrchol vystoupil v roce 1889 německý geograf Hans Meyer s rakouským horolezcem Ludwigem Purtschellerem. Od roku 1973 je hora součástí národního parku Kilimandžáro a dnes je oblíbeným cílem turistů – na vrchol vede sedm hlavních tras a velkým rizikem je kvůli výšce výšková nemoc. ^{[5, 6]}

Fakta

Nejvyšší bod: Uhuru, 5 895 m (GVP uvádí 5 881 m)
Nejmladší sopečná činnost: asi před 150 000–200 000 lety
Počátek sopečné činnosti: asi před 2,5 miliony let (Šira)
Ledovce 1912 → 2011: 11,40 km² → 1,76 km²
První výstup: 1889, Hans Meyer a Ludwig Purtscheller
Národní park: od roku 1973

Slovníček

stratovulkán: sopka navrstvená ze střídajících se lávových proudů a vrstev sopečného popela a úlomků
kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, vzniklá zhroucením povrchu nad vyprázdněným magmatickým krbem
fumarola: otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára
rift: pásmo, kde se zemská kůra roztahuje a praská a kde často vznikají sopky
fonolit, tefrit: sopečné horniny chudší na křemík a bohaté na sodík a draslík
parazitický kužel: menší sopečný kužel na svahu velké sopky, napájený z jejího magmatu
datování K-Ar: určení stáří horniny podle rozpadu radioaktivního draslíku na argon
tefra: úlomky vyvržené sopkou do vzduchu – popel, kamínky, pemza

Zdroje

Kilimanjaro, Smithsonian Global Volcanism Program
Asrat, A.: The Pleistocene Kilimanjaro Volcano (Tanzania), IUGS International Commission on Geoheritage
Nonnotte, P. a kol.: New K–Ar age determinations of Kilimanjaro volcano in the North Tanzanian diverging rift, East Africa. Journal of Volcanology and Geothermal Research 173 (2008), 99–112, doi:10.1016/j.jvolgeores.2007.12.042 (citováno přes GVP a IUGS; repozitář HAL nebyl přístupný), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2008)
Cullen, N. J. a kol.: A century of ice retreat on Kilimanjaro: the mapping reloaded. The Cryosphere 7 (2013), 419–431, doi:10.5194/tc-7-419-2013, The Cryosphere (2013)
Kilimandžáro, Wikipedie
Mount Kilimanjaro, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.