Svatý Tomáš (Sao Tome)

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Sao Tome and Principe, Northern Africa Volcanic Regions

Kde

Sao Tome and Principe, Northern Africa Volcanic Regions

Typ (GVP)

Shield

Nadmořská výška

2 024 m

Poloha

0,200°, 6,580°

Ostrov Svatý Tomáš v Guinejském zálivu je vrchol obrovské štítové sopky, která se zvedá z mořského dna v hloubce asi 3 000 m. Je největším ostrovem státu Svatý Tomáš a Princův ostrov. Nejmladší datovaná láva je stará asi 36 000 let; podle studie z roku 2014 by případná další erupce nejspíš zasáhla hustě osídlený severovýchod ostrova. ^{[1, 4, 2]}

Jak vypadá

Ostrov má zhruba kuželovitý tvar a měří asi 854–859 km². Nejvyšší bod, Pico de São Tomé, dosahuje 2 024 m. Vyšší svahy pokrývá les, který patří do přírodního parku Obô. ^{[1, 4, 3]}

Jižní a západní část ostrova je hlouběji rozbrázděná erozí. Z deštného pralesa tam kolmo vystupují skalní věže z fonolitu a trachytu. ^[1]

Jak vznikl

Svatý Tomáš patří ke Kamerunské linii, řadě sopek, která se táhne z Kamerunu na jihozápad do Atlantského oceánu. Většina lávy, která na ostrově vytekla za poslední milion let, je čedič – tmavá, řídká láva. ^{[3, 1]}

Co o něm dnes víme

Studie Barfoda a Fittona z roku 2014 datovala čediče ostrova metodou Ar-Ar. Ukázala, že v pleistocénu (starších čtvrtohorách) tu byla dlouhá fáze erupcí, při nichž asi před 860 000 až 36 000 lety vznikaly struskové kužely a lávové proudy. ^{[2, 1]}

Struskové kužely leží v řadě ve směru severoseverovýchod, podél dlouhé osy ostrova. Autoři to vykládají jako riftové pásmo – pruh puklin, kudy k povrchu stoupá magma. Z něj se valily lávové proudy až k pobřeží; na jednom z nich stojí letiště hlavního města São Tomé. ^[2]

Magmatu tu podle studie vzniká málo ve srovnání s jinými oceánskými ostrovy. Případná budoucí erupce by ale nejspíš přišla ve stejném riftovém pásmu a mohla by zasáhnout hustě osídlený severovýchod ostrova. ^[2]

Jiné údaje se od těchto výsledků liší: anglická Wikipedie uvádí nejmladší datovanou horninu ostrova jako asi 100 000 let starou. ^[3]

Fakta

Nejmladší datovaná láva

asi před 36 000 lety (± 4 000)

Nejvyšší bod

Pico de São Tomé, 2 024 m

Obyvatelé ostrova

193 380 (květen 2018)

Sopečná řada

Kamerunská linie

Slovníček

štítová sopka

široká sopka s mírnými svahy, navršená z mnoha proudů řídké lávy

fonolit, trachyt

světlejší sopečné horniny z husté lávy bohaté na sodík a draslík

čedič

tmavá sopečná hornina z řídké lávy chudší na křemík; nejběžnější láva na Zemi

struskový kužel

malá sopka nasypaná z pórovitých úlomků lávy vyvržených při erupci

datování Ar-Ar

určení stáří horniny podle poměru izotopů argonu, které vznikají rozpadem radioaktivního draslíku

pleistocén

starší část čtvrtohor, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety

riftové pásmo

pruh puklin na sopce, kudy magma nejčastěji stoupá k povrchu

Zdroje

1. Sao Tome, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Barfod, D. N., Fitton, J. G.: Pleistocene volcanism on São Tomé, Gulf of Guinea, West Africa. Quaternary Geochronology 21 (2014), 77–89, doi:10.1016/j.quageo.2012.11.006 (abstrakt), Quaternary Geochronology (2014)
3. São Tomé (island), Wikipedia
4. Svatý Tomáš (ostrov), Wikipedie

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.