Toh, Tarso

sopka – Volcanic field, Chad, Northern Africa Volcanic Regions

Kde: Chad, Northern Africa Volcanic Regions
Typ (GVP): Volcanic field
Nadmořská výška: 2 000 m
Tektonické prostředí: Intraplate / Continental crust (> 25 km)
Poloha: 21,330°, 16,330°

Tarso Tôh je sopečné pole na severozápadě pohoří Tibesti v Čadu, severně od masivu Tarso Toussidé. Tvoří ho asi 150 malých sypaných kuželů a dva maary, z nichž se rozlévaly čedičové lávové proudy. Usazeniny v jednom z maarů jsou staré asi 8 300 let, a proto se pole řadí k sopkám činným v holocénu. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Čedičové lávové proudy vyplnily údolí a pláně na území, které GVP popisuje jako pás asi 80 km dlouhý od západu k východu a 20–30 km široký. Anglická Wikipedie podle studie Permentera a Oppenheimera (2007) uvádí menší rozměry – 43 × 23 km, tedy asi 490 km². ^{[1, 2]}

Podle GVP leží pole ve výšce kolem 2 000 m; Wikipedie uvádí nejvyšší bod 2 065 m a výšku asi 1 150 m nad okolním terénem. Lávy se rozlily po starém podloží – na východě po prekambrických břidlicích, na západě po prvohorních pískovcích. ^{[1, 2]}

Na satelitním snímku Landsat v katalogu GVP tvoří pole velkou tmavohnědou plochu uprostřed snímku, posetou drobnými kužely. Černé proudy úplně dole uprostřed snímku už ale pocházejí ze sousední sopky Tarso Toussidé. ^[1]

Kráter Begour

Jedním ze dvou maarů je kráter Begour, široký asi 800 m. Je převážně suchý, jen s několika malými tůňkami. Uvnitř se táhne prstencová terasa z usazenin, v nichž jsou schránky rozsivek (drobných řas) a ulity měkkýšů – stopy po dávném jezeře. ^[2]

Radiokarbonové datování usazenin z Begouru (Hagedorn a Jäkel, 1969) dalo stáří 8 300 ± 300 let. Na tomto základě se pole považuje za holocenní sopku. Samotná datovaná erupce ale v katalogu GVP není. ^{[1, 2]}

Tibesti je podle studie Permentera a Oppenheimera (2007) klíčovým příkladem sopečné činnosti nad horkou skvrnou uprostřed kontinentu. Anglická Wikipedie s odkazem na tutéž studii vysvětluje mladé sopky Tibesti plášťovým chocholem pod pohořím. ^{[2, 3]}

Fakta

Sypané kužely: asi 150
Maary: 2 (mezi nimi Begour, asi 800 m)
Stáří usazenin v Begouru: 8 300 ± 300 let (radiokarbon)

Slovníček

sopečné pole: oblast s mnoha malými sopkami, z nichž každá většinou vybuchla jen jednou nebo několikrát
sypaný kužel: malá sopka nasypaná z kousků vyvržené lávy (strusky), které dopadají kolem průduchu
maar: plochý kráter po výbuchu, kdy magma narazí na podzemní vodu; často se v něm později usadí jezero
čedič (bazalt): tmavá sopečná hornina chudá na křemík; její láva je řídká a teče daleko
prekambrium: nejstarší období dějin Země, skončilo asi před 540 miliony let
radiokarbonové datování: určení stáří zbytků živých organismů podle rozpadu radioaktivního uhlíku 14C
rozsivky: drobné jednobuněčné řasy s křemitou schránkou, které žijí ve vodě
plášťový chochol: sloupec horkého materiálu stoupající z hlubokého zemského pláště; nad ním vznikají sopky i uprostřed desek
holocén: nejmladší geologické období, posledních asi 11 700 let
horká skvrna: místo, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky, i daleko od okrajů desek

Zdroje

Toh, Tarso, Smithsonian Global Volcanism Program
Tarso Toh, Wikipedia
Permenter, J. L., Oppenheimer, C.: Volcanoes of the Tibesti massif (Chad, northern Africa). Bulletin of Volcanology 69 (2007), 609–626, doi:10.1007/s00445-006-0098-x (abstrakt), Bulletin of Volcanology (2007)

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.