Rahat, Harrat

sopka – Volcanic field, Saudi Arabia, Arabia-Central Asia Volcanic Regions

Kde: Saudi Arabia, Arabia-Central Asia Volcanic Regions
Typ (GVP): Volcanic field
Nadmořská výška: 1 744 m
Tektonické prostředí: Intraplate / Continental crust (> 25 km)
Poslední známá erupce: 1256
Poloha: 23,080°, 39,780°

Harrat Rahat je největší lávové pole Saúdské Arábie: pokrývá asi 20 000 km² a táhne se 300 km na jih od Medíny. Naposledy tu soptilo v roce 1256, kdy se proud lávy zastavil jen pár kilometrů od tohoto svatého města islámu. Dnes Medína zasahuje až na tuto lávu a geologové pole podrobně zkoumají. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Lávové pole je v průměru asi 60 km široké a skládá se ze čtyř srostlých částí. Láva v nich vytékala z řad průduchů protažených zhruba od severoseverozápadu k jihojihovýchodu. Některé proudy doputovaly až 100 km na západ od osy pole. ^[1]

Na ploše pole stojí přes 500 sopek. Většinou jde o struskové kužele – nízké kopce nasypané z kousků ztuhlé lávy, kterou vyhazovaly menší výbuchy. Najdou se tu ale i malé štítové sopky a lávové dómy, u nichž docházelo i k pyroklastickým proudům (žhavým lavinám plynu a úlomků hornin). ^{[1, 2]}

Převládá čedič, tedy tekutá tmavá láva chudá na křemík. Vedle něj pole vydalo i horniny s vyšším obsahem křemíku až po trachyt. Sopečná činnost se postupem času stěhovala k severu, takže nejmladší erupce proběhly v blízkosti Medíny. ^[1]

Erupce

Nejznámější erupce začala podle GVP 5. června 1256 a skončila 27. července. Z řady šesti struskových kuželů jihovýchodně od Medíny vyteklo asi 0,5 km³ lávy. Proud byl pomalý a nevybuchoval; podle GVP urazil 23 km a zastavil se asi 4 km od Medíny. Je to nejmladší lávový proud v Saúdské Arábii. ^{[1, 2]}

Starší erupce z roku 641 vytvořila prstovité lávové proudy východně od proudu z roku 1256. Některé průduchy na poli vyvrhovaly i sopečné pumy a lapilli (kousky lávy velikosti hrášku až ořechu). ^{[2, 5]}

Při studiu nejmladších proudů vědci zjistili, že láva u průduchu měla asi 1 140 °C a cestou chladla o 2–7 °C na kilometr. Jednotlivé erupce podle jejich výpočtů trvaly jeden až patnáct týdnů a láva vytékala rychlostí desítek až stovek krychlových metrů za sekundu. ^[4]

Lidé kolem

Medína, čtvrté největší město Saúdské Arábie, se za poslední desítky let rozrostla přímo na lávu z roku 1256. Stojí na ní nová univerzita, nemocniční areál, obytné čtvrti i silnice. Srovnání družicových snímků z let 1984 a 2018 ukazuje, jak rychle město na lávové pole postoupilo. ^[2]

Nebezpečí

Průduchy u Medíny jsou už staletí v klidu, ale pole může znovu soptit. Studie z roku 2013 odhadla, že nový průduch se tu otevře zhruba jednou za 3 300 let, a že čtvrtině města hrozí zaplavení lávou jen s malou pravděpodobností (pod 0,1 %). ^[2]

Láva nemusí být jedinou hrozbou. Podle vulkanologů citovaných NASA našel výzkum v podzemí dost vody v uzavřených zvodních (vrstvách hornin nasycených vodou), aby se při setkání s magmatem mohla erupce změnit v prudce výbušnou. Zpráva USGS mezi nebezpečí řadí také sopečný popel, jedovaté plyny a mělká zemětřesení vyvolaná stoupajícím magmatem. ^{[2, 3]}

Co o něm dnes víme

Saúdská geologická služba a americká USGS spolu několik let zkoumaly severní část pole u Medíny. Pořídily podrobný výškový model terénu, zmapovaly horniny, změřily stáří mnoha proudů a pomocí měření gravitace, elektrické vodivosti a seismických vln hledaly pod povrchem zásobníky magmatu. Výsledky vyšly v prosinci 2023 jako rozsáhlá zpráva USGS. ^[3]

Jedna z kapitol zprávy rozebírá, jak se láva v takovém poli chová: z nejmladších proudů vědci spočítali rychlosti vytékání i dobu trvání erupcí (viz výše). To pomáhá odhadnout, jak by mohla vypadat příští erupce v podobných sopečných polích. ^[4]

Fakta

Počet sopek: přes 500
Erupce 1256: asi 0,5 km³ lávy ze šesti průduchů
Odhad četnosti: nový průduch asi jednou za 3 300 let (studie 2013)
Výzkum: Saúdská geologická služba a USGS, zpráva 2023

Slovníček

struskový kužel: nízký kopec nasypaný z kousků pórovité ztuhlé lávy (strusky), které vyhazuje menší výbuchová erupce
štítová sopka: plochá, široká sopka vzniklá z mnoha proudů tekuté lávy
lávový dóm: kupa velmi husté lávy, která se nahromadí nad průduchem, protože nedokáže odtéct
pyroklastický proud: žhavá lavina sopečných plynů, popela a úlomků hornin, která se řítí po svahu velkou rychlostí
čedič: tmavá sopečná hornina chudá na křemík; její láva je řídká a teče daleko
trachyt: světlejší sopečná hornina bohatší na křemík, sodík a draslík; její láva je hustší
lapilli: úlomky lávy velikosti hrášku až ořechu vyvržené při erupci
zvodeň: vrstva hornin v podzemí, jejíž póry a pukliny jsou vyplněné vodou

Zdroje

Rahat, Harrat, Smithsonian Global Volcanism Program
Living on Lava, NASA Earth Observatory (2019)
Sisson, T. W., Calvert, A. T., Mooney, W. D.: The Saudi Geological Survey–U.S. Geological Survey northern Harrat Rahat project: Styles, rates, causes, and hazards of volcanism near Al Madīnah al Munawwarah. USGS Professional Paper 1862-A (2023), doi:10.3133/pp1862A (anotace), U.S. Geological Survey (2023)
Dietterich, H. R., Downs, D. T., Stelten, M. E.: Lava flow emplacement in Harrat Rahat with implications for eruptions in mafic volcanic fields. USGS Professional Paper 1862-E (2023), doi:10.3133/pp1862E (abstrakt), U.S. Geological Survey (2023)
Harrat Rahat, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.