Sabalan

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Iran, Arabia-Central Asia Volcanic Regions

Kde

Iran, Arabia-Central Asia Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

4 784 m

Poloha

38,268°, 47,835°

Sabalan je mohutná andezitová sopka na severozápadě Íránu, západně od města Ardabíl. Je to nejvyšší hora této části země a na jejím vrcholu leží jezero, které je většinu roku zamrzlé. Podle přehledu výzkumu z roku 2019 soptila naposledy před méně než 149 000 lety, ale ne v posledních asi 11 700 letech. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Sabalan je stratovulkán – sopka navršená z mnoha vrstev lávy a sopečného popela. Leží asi 90 km západně od Kaspického moře v provincii Ardabíl. Vrcholovou část tvoří hřeben táhnoucí se od jihozápadu k severovýchodu, na kterém je několik vrcholů vyšších než 4 500 m. ^{[1, 2]}

Výška se ve zdrojích liší: katalog GVP uvádí 4 784 m, anglická i česká Wikipedie 4 811 m a oddíl o geologii anglické Wikipedie 4 791 m. Podle Wikipedie je Sabalan třetí nejvyšší horou Íránu po Damávandu a Alam-Kuhu a druhou nejvyšší íránskou sopkou. ^{[1, 2, 5]}

Z vrcholu stékají ledovce – GVP jich uvádí sedm – a na svazích jsou i kamenné ledovce. Podle Wikipedie měřily největší ledovce v 70. letech 20. století přes 1,5 km a některé kamenné ledovce jsou delší než 3 km. Vrcholové kráterové jezero rozmrzá jen na několik týdnů na přelomu července a srpna. ^{[1, 2]}

Kdy soptil

Datování hornin metodou draslík-argon (podle rozpadu radioaktivního draslíku) dalo stáří 5,6 až 1,4 milionu let (Innocenti a kol., 1982). Karakhanian a kolegové v roce 2002 usoudili, že sopka soptila ještě v holocénu, tedy za posledních asi 11 700 let. ^[1]

Přehled výzkumu od Ghalamghashe a kolegů z roku 2019 dospěl k jinému závěru: poslední činnost je mladší než asi 149 000 let, ale do holocénu nesahá. Proto katalog GVP řadí Sabalan mezi sopky bez známé erupce v holocénu a žádnou datovanou erupci neuvádí. ^[1]

Lidé kolem

Na svazích Sabalanu vyvěrá mnoho horkých a minerálních pramenů, nejvíc v okrese Sareyn, kde jsou i lázně Sarein. Prameny s minerální vodou jsou oblíbené u turistů a někteří jim přisuzují léčivé účinky. Na jižním hřebeni je lyžařské středisko Alvares a v okolí hory žijí kočovní pastevci. ^[2]

Teplo ze sopky chce Írán využít i k výrobě elektřiny. U města Meškinšahr na úpatí hory se stavěla první íránská geotermální elektrárna, která má vyrábět elektřinu z páry z vrtů. V roce 2016 se počítalo s pilotním blokem o výkonu 5 MW, s 11 vrty a výhledově s 25 MW, v lednu 2022 byla stavba podle íránského tisku téměř hotová a zbývalo vyčistit parní vrty. Další stupně měly podle tehdejších plánů výkon zvýšit až na 50 MW. ^{[4, 3]}

Fakta

Ledovce

7 u vrcholu, k tomu kamenné ledovce

Nejmladší činnost

mladší než asi 149 000 let, ne v holocénu (podle přehledu z roku 2019)

Geotermální elektrárna

Meškinšahr, první stupeň 5 MW (stav k lednu 2022: téměř hotová)

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

andezit

tmavě šedá sopečná hornina se středním obsahem křemíku, typická pro sopky nad místy, kde se jedna deska podsouvá pod druhou

kamenný ledovec

jazyk suti promíchané s ledem, který se pomalu sune po svahu dolů jako ledovec

holocén

nejmladší období dějin Země, posledních asi 11 700 let od konce poslední doby ledové

geotermální elektrárna

elektrárna, která vyrábí elektřinu z horké páry nebo vody z hlubokých vrtů

Zdroje

1. Sabalan, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Sabalan, Wikipedia
3. Iran's 1st geothermal power plant to come on stream by late June, Tehran Times (2022)
4. Iran's first geothermal plant to start operation in the spring of 2017, ThinkGeoEnergy (2016)
5. Sabalan, Wikipedie

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.